Selhání na vysoké úrovni, které potkalo jednání Světové obchodní organizace (WTO), bývá mnohými sváděno na násilné konfrontace mezi americkou policií a protikapitalistickými demonstranty. Jiní to vidí jako vítězství rostoucí moci nevládních organizací. Ale pravý důvod pohromy leží hluboko uvnitř samotné WTO.

Již několik let žije v našem úseku řeky Moravy (Veselí nad Moravou) několik bobrů. Nejprve to byl samotářský samec, po roce to byl již pár, který vychoval i několik mladých. Bobři přežily i ničivé povodně roku 1997 a zůstali.

Přečetl jsem si na stránce Fórum EkoListu příspěvek Radima Grosmana s názvem "Mohou vám pokácet vaše stromy?" z 11. února 2000.

Víťazstvo miestnych občanov a Priateľov Zeme - zastavili zámer výstavby skládky odpadov Úspech odborných argumentov, objektívneho posudzovania a pozitívnej aktivity občanov

Na pobřeží Severního moře jsou díky silnému, trvalému jednosměrnému větru ideální podmínky pro větrné elektrárny. Ne tak u nás, ve vnitrozemí.

S radostí vítám, že vláda schválila koncept "zeleného haléře". Částka která se vybere a kterou bude spravovat SFŽP půjde na podporu ať už investic, či výkupní ceny energii z obnovitelných zdrojů energie. Uvedu příklad z oblasti větrné energie. Částku, kterou SFŽP půjčí, za poměrně dobrých podmínek chce zaručit nemovitostmi, nebo jinou formou. Na to ale žádný zájemce o výstavbu průměrně větrné farmy nemá majetek a pokud by měl, zhodnotil by majetek jinak a rychleji.

Vážená redakce, rád bych Vám popsal příběh, který by se mohl stát součástí reportáže o prevenci povodní. Již několik generací vlastníme dům se zahradou ve Mříčné u Jilemnice, malé vesničky na okraji KRNAP. Středem našeho pozemku protéká malý potok, na jehož okrajích můj pradědeček vysázel stromy, tehdy asi půl metru od břehu. Postupem času vlivem eroze se stromy dostaly až na okraj potoka a bránily tak další erozi okolní půdy, nehledě na význam krajinotvorný. Nyní bez jakéhokoli upozornění či žádosti o vstupu na soukromý pozemek správce toku vykácel dnes již vzrostlé stromy.

29. 1. 2000 byl v příloze Lidových novin Věda otištěn článek Ivana Adamoviče o možnostech, které skýtá kyberkultura svým příznivcům. Nejsem odpůrcem této kultury, sám hojně využívám internetu k získávání všelijakých informací. Přesto si myslím, že má tato vymoženost více much, než jich stíháme vychytat.

Vážené paní moderátorky, Váš diskusní generační program Na hraně pravidelně sleduji a je pro mne zajímavým průřezem názorů určité skupiny mládeže. Uvádím slovo určité, protože mládež je názorově a mentálně mnohem rozmanitější a pestřejší. Vaši, většinou stejní diskutující, jsou vyhraněnou skupinou liberálně-konzervativní resp. levicové mládeže. Bohužel se tím stává Váš zajímavý pořad strnulý a v této podobě málo perspektivní. Ale to je problém všech diskusních pořadů na obou televizích.

Moderní technická civilizace řeší ekologické problémy výzkumem a zaváděním do praxe moderních, vůči přírodě ohleduplnějších technologií, legislativními úpravami, ekologickými daněmi, dotacemi a půjčkami atd... Řeší tyto problémy tedy především technickými, technologickými nástroji a postupy. V tomto řešení však nemá mnoho úspěchů - ekologická situace naší planety se neustále zhoršuje.