Tento rok oslavíme dvacetileté výročí existence Integrovaného registru znečišťování (IRZ) v České republice. Od svého založení v roce 2004 slouží jako zásadní nástroj pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Inspirací pro vznik IRZ byla americká verze registru Toxics Release Inventory (TRI). Byla zavedena již v roce 1986 po havárii chemického komplexu v Bhópálu, vlastněného společností Union Carbide.

Území Křivoklátska je biologicky mimořádně cenné a zasluhuje nejvyšší ochranu formou národního parku. O vyhlášení NP Křivoklátsko se vede diskuse již po mnoho desetiletí, intenzivně pak od roku 2008, kdy mělo podporu i většiny obcí v regionu. První návrh na vyhlášení národního parku však byl přednesen již v roce 1979.

Evropský soud pro lidská práva vydal v úterý 9. dubna 2024 rozhodnutí ve třech ostře sledovaných klimatických stížnostech, které k němu podali mladí Portugalci, francouzský exstarosta a švýcarské seniorky. Stížnosti projednával Velký senát ve zrychleném řízení. K Evropskému soudu pro lidská práva bylo totiž doručeno již přes deset stížností s klimatickou problematikou, z nichž tři Soud vybral ke zrychlenému projednání, tři rovnou odmítl a šest dalších odložil do té doby, než rozhodne o prvních třech. Z této trojice Soud nyní dvě stížnosti odmítl a v jedné dal stěžovatelům za pravdu. Zároveň nastínil základní principy, jimiž se hodlá řídit při rozhodování klimatických případů v budoucnosti. Dopad těchto prvních tří rozsudků tak bude velký a může zasáhnout i do projednávání první české klimatické žaloby. V tomto komentáři popisujeme hlavní rysy jednotlivých případů, a zejména pak rozebíráme nejdůležitější závěry Soudu v případu švýcarských seniorek.

Nestátní vlastníci lesů na XXV. konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy slyšeli z úst ministra zemědělství Marka Výborného špatnou zprávu. Ministerstvo zemědělství nemá finanční prostředky na financování dotačního titulu „Adaptace lesů na klimatickou změnu“. „Vlastníci, kteří se přihlásili do tohoto titulu, více než dva roky dodržovali pravidla bez jediné informace, jestli nakonec něco dostanou či nikoliv. Nyní je tedy bohužel jasno. Stát na adaptaci lesů peníze nedá,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL s tím, že pro vlastníky lesů jde v důsledku dopadů kůrovcové kalamity o nepochopitelný krok.

(Vyjádření Názvoslovné komise ČSO k českým jménům ptáků světa).

Žijeme v době, kdy každý, komu je byť jen 40 let, může vyprávět o zimách svého dětství, které byly mnohem tužší než ty dnešní. Kolik bylo sněhu za okny a kolik bývalo pod nulou. A jak se bruslilo na zamrzlých rybnících. Navíc stačí vyjet za humna a vidíme drasticky tající ledovce. To vše, amplifikováno téměř unisono hlasem vědců a klimatických odborníků, nás nutí přemýšlet o dramatické změně klimatu, kterou nyní prožíváme.

Ministerstvo životního prostředí a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. mě pověřily zajímavým úkolem: koordinací pracovní skupiny Infrastruktura, v rámci strhujícího projektu Politiky krajiny.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) vítá návrh novely zákona o lesích, který předložilo Ministerstvo zemědělství do vnějšího připomínkového řízení. Návrh uvolňuje ruce vlastníkům lesů, zavádí vhodná adaptační opatření a umožňuje větší využití tvořivých sil přírody.

V zemích EU bylo v prvním čtvrtletí roku 2024 registrováno 332 999 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 3,8 % více, podíl na všech registracích dosáhl 12 %. V Česku bylo v prvním čtvrtletí roku 2024 registrováno 1 307 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 1,2 % méně, podíl na všech registracích dosáhl 2,3 %. Česko je tak letos co do podílu BEVs mezi zeměmi EU na předposledním místě, když za námi bylo s 1,3% podílem pouze Chorvatsko. Český trh s novými osobními vozidly byl v prvním čtvrtletí 12. největší mezi zeměmi EU, s těmi bateriovými elektrickými pak až 18.