Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.

Více než milion českých domácností využívá jako palivo kusové dřevo. Některé domácnosti vytápí celosezónně své domy či chalupy, některé kusové dřevo používají jen na přitápění či vaření. Ročně je ho u nás spáleno více jak 5 milionů „kubíků“. I když neustále sílí tlaky na náhradu pevných paliv v domácnostech jinými zdroji tepla, je zřejmé, že v dohledné budoucnosti bude mít biomasa především ve formě palivového dřeva, ale i stále populárnějších pelet a briket, své významné a pevné místo. Jak je možné, že i přes konkurenci „bezobslužných“ zdrojů tepla, tedy elektrokotlů, tepelných čerpadel a plynových kotlů, je o spalování biomasy trvale vysoký zájem?

Obezita se netýká jen lidí, ale i našich domácích mazlíčků. Zatímco lidé jsou s problémem často konfrontováni, nadváhu domácích zvířat velká část chovatelů nijak neřeší. Zvířecí obezita, ke které mohou vést i drobné pamlsky, se kromě zhoršeného zdraví mazlíčků negativně projevuje i na nákladech za následnou léčbu. Vídeňská zvířecí ombudsmanka proto radí: méně pamlsků a více společného času a pohybu.

Čajový sáček vypadá jako jednoduchý papírový výrobek. Na jeho výrobu se ale používá řada přísad, které v čaji zřejmě nečekáte a nechcete. Co přesně a kolik jakého materiálu se v nálevovém sáčku nachází, se ale z balení čaje nedozvíte, protože tyto informace výrobci neuvádějí. A to přesto, že některé sáčky obsahují určité procento plastů. Nebo jsou rovnou celé plastové. Požádali jsme proto hlavní prodejce čajů u nás, aby nám informace o složení čajových sáčků zaslali.

K současné společenské debatě o klimatické gramotnosti neodlučně patří hodnocení emisní náročnosti jednotlivých běžných aktivit. Některé se nám intuitivně jeví horší, jiné lepší. A o řadě jen zdánlivě neškodných činností se pak většinou vůbec nepřemýšlí, protože jsou spojeny s všeobecně vnímanou prospěšností. Například sportovní aktivity.

Snadná otázka, nelehká odpověď. Hodně totiž záleží, kde k takovému blízkému setkání dojde a jaké se zrovna nabízí možnosti řešení. Průvodní naučné video z YouTube popisuje řešení situace velmi líbivě a nenáročně. V hlavní roli v něm tu vystupují v jádru hodní pejsci, vyrůstající od štěňátek v ovčíně, kde se sžili se stádem oveček. A ty teď statečně chrání před vnějším ohrožením, například před medvědy a vlky. Tím, že jste vstoupili na jejich teritorium a přiblížili jste se stádu, jste v nich vzbudili ochranářské instinkty. A proto musíte postupovat rozvážně.

Produkce potravin v současném zemědělství je jednou z nejvýraznějších činností, jakými lidstvo ovlivňuje přírodní cykly fosforu a dusíku na planetě. Dostupnost těchto dvou prvků limituje, kolik a kde se podaří vypěstovat, a proto je do půdy zanášíme uměle, formou hnojiv. Není to čistý ani laciný proces a určitě by to šlo jednodušeji. Svou zásobu hnojiv si totiž nosíme s sebou. O jejím zužitkováním píše Conversation.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy před několika dny vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Z něho vyplývá doporučení učit se také venku, což je podle propagátorů tohoto způsobu výuky prospěšnější pro děti i pedagogy. Informuje o tom vzdělávací centrum TEREZA.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.