V pátek začíná další zimní kolo soutěže Živá zahrada. Po celé vánoční svátky se budou na zahradách pozorovat ptáci. Potvrdí se minulé roky, kdy nejčastěji se vyskytujícím ptačím druhem na zahradě byla sýkora koňadra? Získá letos alespoň jedna zahrada titul Živá zahrada? O soutěži informuje pořadatel Český svaz ochránců přírody.

Dánové každoročně nechají vyvést ze svých zahrádek skoro milion tun zahradního odpadu. Profesor Kodaňské univerzity k tomu uvádí, že by bylo mnohem účelnější ho na zahradách ponechat. Kvůli klimatu, i proto, že spadané listí a další „odpad“, kterého se zahradníci zbavují, je ve skutečnosti přínosem pro biodiverzitu i půdu.

Rádi byste pomohli krajině ve vašem okolí. Jenže jako z udělání nejste významný vlastník půdy, nemáte rybník ani les. Dá se krajině nějak pomoci, i když ji nevlastníte? O radu jsme požádali Kláru Duškovou z Nadace Via, autorku publikace Naše krajina.

V zimě jsou krmítka pro ptáky opravdu důležitou pomocí, jak přečkat chladné období. Špatně udržované a zanedbané krmítko může být pro opeřence místem, kde se nakazí nějakou pro ně smrtelnou chorobou. Přinášíme základní informace, které byste měli vědět, pokud nechcete, aby vaše krmítko bylo zdrojem nákazy.

V sobotu 3. září 2022 Český svaz ochránců přírody pořádá lichenologický seminář s exkurzí do sadu starých odrůd ovoce. Dozvíte se, kde lišejníky hledat, co jim prospívá a jakým způsobem na stromech žijí. Můžete se zeptat na vše, co vás o lišejnících zajímá. Seminář se koná v rámci dvoudenní výstavy ovoce Pomologické dny – podzim v zahradě, kterou již třetím rokem v Průhonické botanické zahradě společně připravuje Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody.

Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích apod. Trpí nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět. Třeba tím, že budou požírat nepříjemný hmyz a to přece není zrovna málo.

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

V posledních letech se krajina dramaticky mění. Některé změny jsou na první pohled zřejmé, například spoustu lesů sežral kůrovec. Jiné zůstávají běžnému návštěvníkovi skryté. Třeba skutečnost, že ve zdejších luzích a hájích pobíhá stále více vlků, před nimiž stáda chrání pastevečtí psi. Podívejme se na to, co by o pasteveckých psech měli vědět turisté a výletníci. Nejde totiž o žádné mazlíčky.

Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové ploše poskytuje. Stromy si navíc mohou uživatelé přidávat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní "herbář", informoval David Kopecký, mluvčí Nadace Partnerství, která se na vývoji aplikace podílela spolu s dalšími organizacemi.

Nechejte sekačku celý květen v kůlně. A možná pak zjistíte, že tam vydrží až do konce sezóny. K tomu nabádá britské zahradníky kampaň No Mow May, spoluorganizovaná ochranářskou charitou Plantlife. Cílem není ani tak podpora zdivočelých plevelů, ale hmyzu.