Recenze se obvykle píší na knihy nově vydané. Někdy ale stojí za to podívat se i na knihy, které vyšly už dávno. Mně se shodou okolností během vánočních svátků dostala do ruky kniha Prométheus v plamenech. Je z roku 1975 a je to fikce o olbřímí katastrofě v jaderné elektrárně Prométheus. Čtení je to strhující a vřele doporučuji půjčit si ji v knihovně či koupit v antikvariátu.

Když mezi lesníky a ochránci přírody řeknete „Klokočná“, tak zpravidla vědí, o čem je řeč: o státním lese, kde se hospodaří úplně jinak, než je běžné. Nenajdete tu paseky. Stromy se tu totiž těží výběrově.

„Tlupa divokých prasat pustoší mraveniště. Divočáci se vypravili za potravou a rozrývají půdu i kupu mraveniště, kde hledají potomstvo mravenců a larvy brouků,“ píše v knize Mravenci, život lesního společenství Armin Schieb. Život mravenců představuje autor skrze 3D animace, které vyplňují celé stránky knihy, texty slouží především jako popisky k obrázkům.

V nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu právě vychází nová publikace s názvem Mýty a fakta o počasí, vodě a ovzduší. Jedná se o srozumitelně psanou, populárně naučnou knížku, která si klade za cíl vysvětlit jednoduchou formou různé mýty či zajímavosti v oblasti počasí, vody a kvality ovzduší.

Knihu „How to avoid a climate disasters“ věnoval Bill Gates vědcům, inovátorům a aktivistům, kteří jsou v popředí řešení problému. Mě osobně zaujal hned název, který odkazuje na autorovu víru, že pořád máme šanci se klimatické katastrofě vyhnout. Já tento optimismus osobně sdílím hlavně proto, že přílišný pesimismus komplikuje možnosti řešení a spolupráce, kterou na cestě směrem ke klimatické neutralitě určitě potřebujeme.

„Téměř všechny rozhovory o klimatu, které se vedou dnes, se vedly už v roce 1979,“ píše Nathaniel Rich v knize Jak ztratit zemi, Dějiny včerejška (pozn. redakce: v roce původního vydání knihy, 2019). Podrobně rozebírá, jak se jasný úkol ochránit klima planety Země proměnil v ideologické bojiště, kde má vědecký fakt stejnou váhu jako politický názor.

Předchozí náročné období mělo celou řadu důsledků, někdy těžkých až fatálních, jindy šlo jen o posuny v detailech. Jedním z vedlejších efektů bylo pak mnohem větší množství lidí v přírodě, ať již to byla příroda městského parku, nebo hor a lesů. Mnozí lidé si snad při tom uvědomili i více než jen to, že lesík či kopec jsou přijatelnou, i když vynucenou kulisou sportovních aktivit a začali si všímat více i toho různorodého života kolem nás. Který jakkoliv můžeme upravovat podle našich představ, stejně běží sám od sebe, jeho rytmy jsou jiné a vlastně mimo náš dosah.