Nakladatelství Academia právě vydalo knížku Stanislava Komárka Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech. Autor se v ní zaměřuje na téma pro environmentální kruhy nadmíru zajímavé – na vztah lidí ke zvířatům. A činí tak čtivým a zajímavým způsobem.

V pražské galerii DOX se koná u příležitosti 150. výročí narození Rudolfa Steinera výstava, která zajímavým způsobem propojuje ideje tohoto myslitele se současným uměním. Připomínat Steinera má přitom jistě smysl, protože málokdo je tak výrazným představitelem alternativ pokoušejících se založit život člověka ve společnosti i přírodě jinak, než nabízí současná, „materialistická“ společnost.

Nejen knihami živ je člověk, a proto jsem se tentokrát zaměřil na jeden veřejnosti (včetně té tzv. odborné) spíše neznámý časopis. Jedná se o Prameny a studie, periodikum, které dvakrát ročně vydává Národní zemědělské muzeum (NZM) a jehož loňské, v pořadí již 45. číslo je věnováno problematice trvale udržitelného rozvoje (TUR).

V Národní galerii v Praze dnes začala zajímavá výstava fotografií přírody korejského podnikatele, vynálezce, environmentalisty a umělce, jenž si říká Ahae. Velkoformátové fotografie vystavené ve velké dvoraně Veletržního paláce zachycují zvířecí i rostlinný svět na první pohled velmi jednoduchým, a přitom vlastně ne zcela obvyklým způsobem. Byly vybrány z více než milionu snímků vzniklých za poslední dva roky, snímaných téměř výhradně z umělcova okna, v létě v zimě otevřeného do krajiny.

V roce 2006 připravil k vydání brněnský sociolog Pavel Klvač sborník příspěvků, v němž se autorky a autoři z nejrůznějších vědních oborů pokusili prozkoumat vztah lidí k lesu. Sborník nesl název Člověk a les. O tři roky později na něj tentýž editor navázal kolektivní monografií Člověk, krajina, krajinný ráz.

Kniha Tři hlasy, s podtitulem Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou, kterou v loňském roce vydalo brněnské nakladatelství Doplněk, pozoruhodně spojuje tři rozdílné, ale přeci v mnohém podobné texty o krizi od Josefa Šmajse, Ivana Klímy a Václava Cílka. Podívejme se tedy, jak současnou ekologickou krizi reflektuje filosof, spisovatel a geolog.

Letos v dubnu uplynulo čtvrt století od katastrofy v černobylské jaderné elektrárně. Uhrančivou krásu místa, v kterém se kvůli neviditelnému radioaktivnímu záření zastavil život, zachytil fotograf Antonín Kratochvíl.