Druhé NE golfovému hřišti na Hluboké
Záměrem investora, akciové společnosti Hluboká Invest, a firmy Mane Engineering, která stavbu zajišťuje, je vybudovat osmnáctijamkové hřiště o rozloze asi 75 hektarů, které by splňovalo přísné mezinárodní parametry pro golfová hřiště. Českobudějovický okresní úřad stavbu už dvakrát povolil, ale MŽP obě tato rozhodnutí zrušilo, naposledy počátkem září 2001. Důvodem obou zrušení byla nedostatečná dokumentace projektu, neumožňující posoudit všechny vlivy stavby na životní prostředí.
Výjimečně krásné louky
Poříčská a Podskalská louka, na nichž má být hřiště postaveno, mají z přírodovědného a krajinářského hlediska nemalou hodnotu. Vysoká hladina podzemní vody a špatné odtokové poměry způsobily, že tyto pozemky nebylo možno v minulosti zemědělsky příliš využívat, a tak podmáčené louky a mokřady tu nabízejí útočiště mnoha zvláště chráněným druhům hmyzu a obojživelníků. Velice významná je přítomnost 68 dubů letních, chráněných v kategorii Památný strom, nejen protože jsou na nich závislé mnohé druhy hmyzu, ale zejména tvoří výrazné krajinně-estetické prvky okolí hlubockého zámku.
Pro zachování krajinného rázu je nezbytné především respektovat specifický vodní režim, neboť jeho narušením by mohlo dojít k rychlému umírání dubů, jejichž kořeny jsou přizpůsobeny stávající hladině vody. To bylo také jedním z hlavních důvodů zamítavého rozhodnutí MŽP: "Údaje uváděné projektantem neposkytují dostatečný podklad pro posouzení možných dopadů umístění a stavby golfového hřiště na duby a je zřejmé, že autorovi je vodohospodářská problematika velmi vzdálená."
Výjimečně průhledné rozhodnutí
MŽP se začalo tímto problémem zabývat na základě podnětu občanských sdružení Jihočeské matky a Calla. V bezmála tříletém sporu jsou na jejich straně také českobudějovický Památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). To jsou však pouze poradní odborné instituce, jejichž stanovisko nemusí referáty okresních úřadů přijmout. A tak zatímco MŽP přezkoumávalo povolení ke stavbě vydané Okresním úřadem v Českých Budějovicích, Městský úřad Hluboká nad Vltavou s tichým souhlasem referátu životního prostředí Okresního úřadu vydal dvě jiná územní rozhodnutí: ke stavbě devítijamkového hřiště na Poříčské louce a k zúrodňovacím terénním úpravám (za účelem zvýšení výnosu travních porostů!) na obou loukách, včetně povolení odtěžení zeminy na určitých plochách a položení drenážních vrstev za účelem odvedení vody.
"Tyto práce jsou pozoruhodné nejen tím, že se většinou týkají ploch, určených v zadání stavby pro golfové hřiště pro jamkoviště a odpaliště, ale i tím, že generálním projektantem těchto úprav je společnost Mane Engineering, která zajišťuje investorskou činnost pro výstavbu golfového hřiště, a že tyto plochy byly již v loňském roce vyjmuty ze zemědělského půdního fondu," komentuje rozhodnutí Městského úřadu Vladimír Šámal z AOPK. Jeho slova potvrzuje Vladimír Molek ze sdružení Calla: "Porovnávali jsme probíhající zúrodňovací úpravy s plány na osmnáctijamkové hřiště a sedí to."
Tuto hypotézu kupodivu potvrdil i Václav Tourek z odboru životního prostředí MÚ Hluboká nad Vltavou: "Terénní úpravy na Podskalské louce pravděpodobně souvisí se stavbou golfového hřiště. Práce ale byly pozastaveny, dokud Okresní úřad firmě nevydá výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů." Terénní práce v lokalitě s desítkami chráněných druhů rostlin a živočichů tedy probíhaly bez vydané výjimky. "Podali jsme podnět k šetření na Českou inspekci životního prostředí, z níž nám slíbili, že práce co nejrychleji zastaví a věc prošetří. Zatím jsme však zprávu o zastavení prací nedostali," říká Vladimír Molek ze sdružení Calla. Miroslav Böhm z ČIŽP odmítl podat bližší informace s tím, že šetření probíhá a mělo by skončit do konce roku.
Vítěz bere vše
"Existuje již mnoho golfových hřišť, jejichž výstavba je pro přírodu a krajinu přínosem, neboť pro ně byly využity zemědělské pozemky, z hlediska druhové diverzity a krajinného rázu bezvýznamné," brání Vladimír Šámal z AOPK ochránce přírody proti častému nařčení ze zaujatosti proti golfu. "Proč ale musí vyrůst sedmdesátihektarové hřiště v tak problematickém území?"
Vlastník pozemků Josef Púr je dostal v restituci, ovšem ne zpět, ale jako náhradu. "Když je pozemek, který má být vrácen v restituci, zastavěný či jinak využívaný, hledá pozemkový fond nějaký náhradní pozemek. A když je dotyčný žadatel členem jejich klanu, nabídnou mu velmi výhodný pozemek," říká Jaroslava Brožová ze sdružení Jihočeské matky. Pozemek je to jistě lukrativní, když by se hráči golfu mohli po odpálení kochat výhledem na zámek.
Existenci devítijamkového cvičného hřiště jsou občanská sdružení ochotna přijmout. Za prvé je Poříčská louka pohledově méně exponovaná, za druhé malé cvičné hřiště nepotřebuje kolem sebe vystavět zázemí jako hřiště splňující mezinárodní parametry. Golfový klub, restaurace, sociální zařízení, parkoviště, přístupové cesty a další nutné stavby patří totiž zrovna mezi ty položky, které investor stále odmítá podrobně zpracovat v projektové dokumentaci, stejně jako množství a druh používaných hnojiv. "Systematické používání velkých dávek hnojiv a pesticidů je při provozu golfového hřiště navržených parametrů zcela běžné," konstatuje Vladimír Šámal.
Ochránci přírody se ovšem bojí, že připustit existenci cvičného hřiště na Poříčské louce znamená výhledově připustit dostavbu hřiště celého.
Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 10/2001.
reklama
