Hledání trvalého úložiště radioaktivního odpadu: obcím vadí přístup státu. Chtějí jasná pravidla
Zástupci nespokojených obcí se shodují s ekologickými organizacemi na tom, že je nejprve potřeba dobře nastavit pravidla a teprve poté hledat řešení, kam s jaderným odpadem. Pracovní skupina a zapojení veřejnosti do diskuze podle nich nefunguje. Tvrdí, že na své připomínky nedostávají od SÚRAO odpovědi, úřad ani nerespektuje výsledky 28 platných místních referend a stát tlačí obce k souhlasu s průzkumy a nehodlá ustoupit z žádného ze svých požadavků. „V důsledku toho jsou stanovená průzkumná území na všech sedmi lokalitách zpochybněna žalobami celkem 18 obcí a 6 spolků,“ uvádí Zelený kruh.
Zástupci obcí, které odešly z pracovní skupiny, se obávají, že rozhodující pro umístění úložiště nakonec nebudou nejlepší geologické podmínky, ale souhlas nebo nejmenší odpor obcí motivovaný nikoli vědomím, že se vybralo nejlepší možné řešení, ale finančními kompenzacemi. Pracovní skupina pro dialog o úložišti vznikla z iniciativy SÚRAO na konci roku 2010. V jejím rámci měli společně jednat zástupci SÚRAO, ministerstev průmyslu a životního prostředí, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Parlamentu ČR se starosty ze všech lokalit, místními i celostátními občanskými sdruženími a přizvanými odborníky o posílení transparentnosti výběru lokality pro úložiště s respektováním zájmů veřejnosti.
„Ukazuje se ale, že správa úložišť a ministerstvo průmyslu bez ohledu na zájmy veřejnosti tlačí na rychlý výběr úložiště a pracovní skupina je ve skutečnosti pouze hrou na dialog,“ říká Edvard Sequens z Cally. SÚRAO nesouhlasí. „Osobně jsem přesvědčen, že pracovní skupina má svůj nesporý význam při zapojování veřejnosti do celého procesu výběru lokality a jednoznačně plní své poslání," řekl ředitel úřadu.
Jednou z problémových záležitostí je podle obcí a aktivistů stávající legislativa, která nedává obcím možnost dostatečná práva hájit své zájmy. Pracovní skupina pro dialog proto připravila návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště, který vyžaduje souhlas obcí při stanovení chráněného území dle horního zákona pro dvě finální lokality.
Obce si nevymiňují právo absolutního veta, upozorňuje Pavel Doucha, právník zvolený obcemi do pracovní skupiny. Navrhovaná pravidla dávají možnost Senátu svým rozhodnutím nesouhlas obcí přehlasovat. Právě horní komora parlamentu je podle Douchy místo, kde se nejvíce prolínají státní i lokální zájmy.
Návrh na zákon odsouhlasili lidé v pracovní skupině téměř před rokem, v srpnu 2015. „V současné době je tento návrh zpracováván ministerstvem průmyslu a obchodu a předpokládám, že bude v dohledné době projednáván v meziresortním připomínkovém řízení," řekl Slovák. Podle Zeleného kruhu je ale velmi nepravděpodobné, že by návrh stihl do konce tohoto volebního období projít Parlamentem.
Podle ekologických organizací by bylo řešením v současnosti vedený proces zastavit a vrátit se znovu na začátek - k diskuzi, která tady nikdy neproběhla. Tedy spočítat, jak veliké úložiště ve skutečnosti potřebujeme, či zda by mělo být skutečně trvalé. SÚRAO uvažuje o variantách pro devět až dvanáct tisíc tun vyhořelého jaderného paliva a dalšího vysoce radioaktivního odpadu. Podle nynějších plánů by měl skončit na statisíce let izolován od okolního prostředí ocelovými kontejnery, bentonitem a žulou v hloubce půl kilometru pod zemským povrchem.
Podobnými problémy a debatami si prošly i další země. Německo díky nim nastavilo jasná kritéria, jak hledat vhodné místo, Francie zvolila nakonec variantu úložiště, ze kterého lze v případě potřeby uložený materiál vyjmout, připomínají ekologičtí aktivisté.
V současné době leží vyhořelé palivo v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren ve skladech s kapacitou 3800 tun v kontejnerech s plánovanou životností 50 let. Stát zastupovaný SÚRAO chce proto do roku 2025 rozhodnout o finálním umístění hlubinného úložiště a o čtyřicet let později ho zprovoznit.
V úvahu pro stavbu nyní připadá sedm dříve vybraných lokalit: Čertovka u Lubence na Lounsku, Horka na Třebíčsku, Březový potok na Horažďovicku, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku a Kraví hora na Žďársku. Proti vzniku úložiště i geologickým průzkumům, které chce provést SÚRAO, protestovaly naposledy v dubnu stovky lidí ve všech sedmi uvažovaných lokalitách.
Přečtěte si článek Hledání trvalého úložiště jaderného odpadu provází odpor obcí i neschopnost úřadu
reklama
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
Lidé z Pošumaví budou 20. dubna protestovat proti jadernému úložišti