Velkochovy potraviny neprodukují, ale plýtvají s nimi, tvrdí Philip Lymbery
„Odvedením zvířat z pastvin do uzavřených prostor, kde jsou závislá na jinde vyprodukované potravě, jsme z nich udělali naši vlastní konkurenci,“ vysvětluje Philip Lymbery. To se promítá jak v ceně potravin, tak v nárocích na množství obdělávané půdy. Cenná orná půda, na které jsou pěstovány rostliny určené pro velkochovy zvířat, podléhá stejně jako jiná erozi, má vysoké nároky na vodu a je ošetřována množstvím chemie.
Pěstování krmě pro zvířata na polích je podle Philipa Lymbery zbytečné, protože krávy a další přežvýkavci jsou schopni se živit spásáním rostlin, které jsou pro lidi nestravitelné, na pastvinách na méně úrodné půdě. Slepice a vepři zase mohou být krmeny zbytky našich jídel.
Krmné plodiny pro zvířata v intenzivních velkochovech jsou dnes po celém světě pěstovány na takové ploše, která odpovídá rozloze celé Evropské unie nebo polovině USA. Třetina celosvětové produkce obilí a téměř celá produkce sóji putuje do velkofarem. Množství těchto potravin by přitom nasytilo asi 4 miliardy lidí. „Z každých 100 kalorií poživatelných plodin zkrmených zvířatům získáme pouze 30 kalorií ve formě masa a mléka, což je 70% ztráta,“ připomíná Philip Lymbery.
K podobnému plýtvání dochází při rybolovu a chovu ryb. Podle Compassion in World Farming se celá třetina světového úlovku ryb nikdy nedostane lidem na talíř. Pro 1 tunu masožravých ryb chovaných na farmách je potřeba 1-2 tuny volně žijících ryb. Malé ryby, například ančovičky, jsou zpracovávány na kostní moučku právě pro hospodářská zvířata, přestože mohou být rovnou potravou pro člověka. Jejich nedostatek v moři navíc znemožňuje obnovu populací větších a žádanějších ryb.
I malé farmy dokáží nakrmit rostoucí populaci
Philip Lymbery nesouhlasí s tím, že by zemědělství nebylo schopno bez dnešních velkofarem schopno zásobovat dostatečným množstvím potravin rozrůstající se lidskou populaci. I menší farmy kombinující pěstování plodin s chovem zvířat jsou podle něj schopny vyprodukovat dostatek potravin pro 14 miliard lidí. V současné době dochází naopak k velkému plýtvání s potravinami. OSN odhaduje, že se nespotřebuje celá třetina potravin, což odpovídá 28 % zemědělské půdy. Jen vyhozené maso odpovídá 12 miliardám hospodářských zvířat – 59 milionům skotu, 270 milionům prasat a více než 11 miliardám kuřat. Velkým problémem jsou podle Lymberyho chybějící chladírny a další kvalitní prostory pro skladování potravin nejen v rozvojovém světě.
Lymbery nesouhlasí ani s tím, že jsou potraviny z intenzivních velkochovů levné. Podle jeho slov za ně naopak platíme hned třikrát – v obchodě, špatně nastavenými dotacemi i placením za škody napáchanými na životním prostředí a lidském zdraví.
Hospodářská zvířata podle Lymberyho produkují maso, které obsahuje větší množství nezdravých nasycených tuků a naopak menší množství bílkovin a dalších živin než maso zvířat chovaných ve výbězích či na pastvinách. „Ve srovnání s intenzivním výkrmem má hovězí maso pocházející z pastevního chovu o 25-50 % méně tuku a kuře z chovu s výběhem či ekologického chovu má až o 50 % méně tuku,“ uvádí.
Na problém intenzivního zemědělství se proto můžeme podle Lymberyho dívat nejen jako na otázku etickou nebo environmentální, ale i z hlediska kvality potravin. Sami se několikrát denně rozhodujeme, po jaké potravině sáhneme. Zda to bude maso, mléko nebo vejce z velkofarem, od malého farmáře či biofarmy, nebo tentokrát vůbec žádné. Kvalitnějšího jídla navíc stačí sníst menší množství, dodává Lymbery.
Intenzivní velkochovy v číslech:
- Každoročně se na světě chová asi 70 miliard hospodářských zvířat. Do tohoto čísla nejsou započítány ryby z rybích farem, v nichž se chová asi 40 % všech ryb konzumovaných lidmi.
- Dvě třetiny z těchto zvířat jsou chovány v intenzivních velkochovech. Z nich pochází 70 % drůbežího masa, 50 % vepřového masa, 40 % hovězího masa a 60 % vajec. V ČR je podíl u kuřecího a vepřového masa ještě vyšší.
- Živočišná výroba se podílí na emisích skleníkových plynů 14,5 %. To je více než všechny auta, letadla a vlaky dohromady.
- Zároveň spotřebová velké množství vody - na 1 kg kuřecího masa je potřeba 22 van, na 1 kg vepřového 27 van a 1 kg hovězího 90 van vody.
- Zprůmyslnění zemědělství odstartovalo v roce 1933 za hospodářské krize v USA. Pro zemědělce, kteří se tehdy rovněž potýkali s velkými finančními problémy, byl zaveden systém dotací, který následně vedl k nadprodukci obilí. Ta umožnila, že obilovinami začala být krmena i chovaná zvířata.
reklama
Odvrácená strana masa? Sója. Na maso z EU doplácí Jižní Amerika
Za masivním nelegálním odlesňování tropických pralesů stojí poptávka bohatých zemí
OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
Čeští vědci se snaží zvýšit výživovou hodnotu jedlého hmyzu
Lipník se od ledna zapojí do projektu energetického využití gastroodpadu