Bulharsko proti geneticky modifikovaným plodinám
 |
|
| Zákaz neplatí pro pěstování GM kukuřice. | |
| Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList |
Podle Reuters se zákaz netýká geneticky modifikované kukuřice. Seznam ale zůstává otevřený, a ministři zemědělství a životního prostředí do něj mohou v budoucnu zasahovat.
"Zítra návrh schválíme," byl si podle Reuters jist předseda bulharské parlamentní komise pro životní prostředí Dzhevdet Chakurov.
Další GM plodiny budou přísně regulované a musí být jasně označeny, píše dále Reuters.
Mnoho evropanů má obavy z GM organismů kvůli možnému vlivu na lidské zdraví. Environmentální organizace obviňují biotechnologické firmy ze zneužívání legislativ chudších východoevropských zemí EU k výrobě GM plodin.
Výrobci jako Monsanto tvrdí, že jídlo z GM plodin je bezpečné. V Bulharsku nikdy veřejná debata o GM organismech neproběhla, jedním z důvodů je boj s chudobou, která představuje pro řadu Bulharů důležitější problém.
V polovině devadesátých let minulého století byl Bulharský institut genetického inženýrství jedním z prvních na světě, který vyvíjel tabákové druhy odolné proti nemocem a pesticidům. Rovněž experimentoval s jabloněmi a rajčaty, uvádí agentura Reuters.
Aktivisté se obávají nezákonného pěstování GM plodin. Obavy mají i z případného legálního pěstování, GM kukuřice by se podle nich mohla dostat přes krmivo pro dobytek do potravního řetězce. Pokuty za porušení zákona o pěstování těchto plodin by se měly pohybovat okolo jednoho milionu bulharské levy (přibližně 15 milionů korun), uvádí dále agentura Reuters.
Bulharský soused Rumunsko, které míří do EU rovněž v roce 2007, pěstuje v současné době geneticky modifikovanou soju na 0,4 procentech svých zemědělských území.
Maďarsko, jeden z největších producentů obilí v EU, se stalo první ze zemí východní Evropy, která se postavila proti GM kukuřici. Letos totiž zakázalo pěstování křížených semen Monsanta MON 810.
reklama
