New Scientist: Špinavé tajemství vodních elektráren
Zelený image vodní energetiky jako vhodné náhrady za fosilní paliva je falešný, říká na stránkách New Scientistu Eric Duchemin, konzultant Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Kvůli přehradám se totiž do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý a metan - v některých případech dokonce ve větším množství než z elektráren na fosilní paliva. Objem emisí se liší přehradu od přehrady, říká Philips Fearnside z brazilského národního institutu pro výzkum v Manausu. „Jisté ale je, že nejde o zanedbatelné množství.“
Fearnside odhaduje, že v roce 1990 byly emise skleníkových plynů z vodní elektrárny na přehradě Curuá-Una v brazilském státě Pará přibližně třiapůlkrát vyšší, než kdyby se stejné množství energie vyrobilo z ropy.
Důvodem je velký objem uhlíku ze stromů a rostlin, který se uvolňuje při počátečním zaplavení přehrady a následném hnití rostlin. Rozklad zbytků rostlin usazených na dně přehrady vede ke vzniku metanu - ten se pak při průchodu vody turbínou uvolňuje do ovzduší, píše New Scientist. Sezónní změny ve výšce vodní hladiny zajišťují přehradám neustálý přísun materiálu k rozkládání. Během suchých období s nízkou vodní hladinou zarůstají břehy a okraje nádrží všelijakými rostlinami - a po jejich opětovném zaplavení startuje hnití znova. U přehrad s rozsáhlými mělkými okraji mohou být takové oblasti veliké až tisíce kilometrů čtverečních. Lidmi postavené přehrady tak vlastně přeměňují oxid uhličitý z atmosféry na metan. Vliv metanu na klimatické změny přitom vědci považují za mnohem silnější (přibližně dvacetkrát) než vliv oxidu uhličitého.
Při dalších jednáních IPCC v roce 2006 by se mělo rokovat i o sledování emisí z vodních elektráren a jejich započítávání do statistik jednotlivých zemí. Započítávány přitom mají být pouze emise pocházející z počátečních deseti let provozu přehrady a pouze emise, které se uvolňují hladinou přehrady. Produkce metanu v hlubinách se započítávat nebude, protože si vědci nejsou jisti, zda skutečně hraje významnou roli.
I tak by mohl celkový úhrn emisí u některých tropických zemí výrazně vzrůst - v případě třeba Brazílie možná až o sedm procent. Států s chladnějším podnebím by se započítávání emisí z vodní energie dotklo míň, protože chladnější podmínky tvorbu emisí skleníkových plynů ve vodních nádržích ztěžují.
reklama
