ScienceDaily: Na povodně platí regulace měst a zalesňování

Následky povodní v Nebrasce Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Ammordamus/Wikimedia Commons

"Změny ve využívání půdy výrazně ovlivňují velikost odtoku. Největším viníkem je živelný růst měst s nepropustnými povrchy," říká Bryan Pijanowski z Purdue University. "Regulování výstavby, to je ten nejúčinnější způsob, jak chránit naše říční ekosystémy."

Pijanowski ve své studii vychází ze simulace řeky Muskegon ve státě Michigan. Model povodí této řeky mu umožnil odhadnout velikost odtoku při různých scénářích vývoje využívání území v budoucnosti. Zjistil tak, že například zdvojnásobení urbánních ploch v povodí řeky Muskegon by odtok zvýšilo 1,5krát. Naopak vysazovaní lesů v blízkosti řek a potoků a existence ochranných zón mezi vodními cestami a zástavbou by mohly pomoci odtok zpomalit, píše server Science Daily.

Práce s historickými daty ukázala, že stav studované krajiny na středozápadě Spojených států se po rychlém odlesňování na přelomu 19. a 20. století zlepšil, přičemž k nejlepší bilanci zástavby a zalesněné půdy došlo v 60. letech minulého století.

"I ty nejhorší scénáře z budoucnosti ukazují, že krajina na tom nebude tak špatně, jako na přelomu 19. a 20. století," říká Pijanowski. "Z toho plyne ponaučení, že časem a péčí, mohou být tyto systémy být obnoveny. Zotavení je možné," dodává.

Větší odtok může mít kromě povodní za následek zvýšení eutrofizace i znečištění vody v tocích a zvýšení teploty vody v tocích. To vše může dále ovlivnit život nejen v povrchových vodách, ale i mokřadech a podzemních vodách, napsla Science Daily..

Podle článku Slowing Urban Sprawl, Adding Forests Curb Floods and Help Rivers zveřejněném na serveru Science Daily 19. srpna 2010.