Výstavba jezů na Labi nabírá spád, ministerstva hledají peníze
29. července 2010 16:00
DĚČÍN (ČTK) - Situace okolo stavby jezů na Labi dostává stále větší spád. Nová vláda je zahrnula mezi své priority, a tak se po téměř dvou dekádách odkladů rozjíždí příprava stavby mnohem rychleji. Ministerstvo dopravy se snaží ve zredukovaném rozpočtu najít peníze, rozpracované je i posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Přitvrdily i obě strany sporu, který se o potřebnost jezů vede. Ekologičtí aktivisté zintenzivnili svou kampaň, zastánce jezů Jiří Aster je zase obvinil, že jsou placeni konkurenčními dopravci.
 |
|
|
Odpůrci jezů argumentují nejen znehodnocením řeky a jejího okolí, ale také nesmyslností celé investice. Na obrázku Labe na hranici České republiky a Německa.
|
|
Foto: Miaow Miaow/Wikimedia Commons
|
V první fázi by měl vyrůst jez v Prostředním Žlebu, který by stál asi čtyři miliardy korun, částečně hrazených z evropských fondů. "Labe je součástí transevropské sítě, takže možnost získat peníze z EU je poměrně veliká," uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka. Opatrněji se mluví o druhém jezu, který by měl poté vyrůst v Krásném Březně. Obě stavby by spolu s úpravami dna a revitalizací řeky mohly stát až 20 miliard korun, přiznávají zastánci jejich stavby.
Termíny začátku výstavby si zatím Ředitelství vodních cest netroufá odhadnout. V procesu je nyní posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA, pak přijde na řadu stavební povolení. K jeho získání jsou nutné výjimky ministerstva životního prostředí, které dosud stavbu blokovalo. ŘVC i ministerstvo dopravy proto vkládají naději do nového vedení MŽP, které ovládla ODS. Výstavba jezu na Labi se stala jednou z dopravních priorit v koaliční smlouvě.
"Vše závisí na tom, kolik získáme peněz pro fond dopravy. To teď nikdo neví," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Podle jeho odhadu není zahájení stavby "otázkou příštího roku". Na místo chystaného jezu se v pátek 6. srpna plánuje podívat nový ministr dopravy Vít Bárta.
Mezitím opět propukly spory o tom, jestli mají jezy vůbec smysl. Jen na české straně proti nim podepsalo v posledních pěti letech petici 18 000 lidí. Místní spolek Přátelé přírody se v Bruselu domáhá zařazení dolního toku řeky do programu Natura 2000 a kdyby uspěl, mohl by celou stavbu zablokovat. Do akcí proti jezům vstoupily i ekologické organizace - česká Arnika a německý Bund, který má asi 400 000 členů.
Odpůrci jezů argumentují nejen znehodnocením řeky a jejího okolí, ale také nesmyslností celé investice. Doprava na řece totiž dlouhodobě klesá, od konce 80. let se snížila ze tří milionů tun přepravovaného nákladu ročně až na šestinu. Denně po řece projede zhruba stejné množství zboží, které by uvezl jeden nákladní vlak. "Není to proto, že by se jezdit nedalo, o tolik se přece plavební podmínky nezhoršily. Prostě nemají zakázky," řekl ČTK bývalý vedoucí CHKO Labské pískovce Werner Hentschel.
Na říční dopravě je v Česku závislých asi 1500 pracovních míst. Flotila, která nyní čítá asi 100 lodí, je zčásti nasazená v zahraničí, kde jsou lepší podmínky a vyšší výdělky. "Bez jezů bude doprava dál jen stagnovat a stěží přežívat," řekl ČTK Aster, který vede vodní sekci Svazu dopravy. Zachování pracovních míst v přitom nepovažuje za hlavní přínos stavby. "Víc by z toho těžila celá česká ekonomika, která by tím získala levnější přístup k zámořským trhům. Vydělali by na tom všichni," prohlásil Aster.
Doprava po Labi ovšem levnější není, alespoň zatím. Konkurenceschopné ceny drží jen díky tomu, že má od státu výrazné úlevy; na rozdíl od železniční a automobilové dopravy neplatí například spotřební daň z nafty a poplatky za dopravní cestu. Není ani příliš ekologická, na stejné množství nákladu například spotřebuje víc nafty než lokomotiva.
"Je to ale proto, že se velkou část roku jezdí kvůli nízkému stavu vody jen s částečným ložením. Tam, kde jsou vhodnější podmínky, je lodní doprava daleko nejekologičtější i nejlevnější," řekl Aster. Stát by se podle něj měl zachovat vizionářsky a jezy postavit, i když se budou splácet jen z elektřiny, kterou vyrobí.
Zástupci Bund přidávají ještě jeden argument proti dostavbě. Podle se na německé straně stejně jezy nestaví, což český projekt znehodnotí. "Nemají politickou podporu, snažíme se udržet řeku nedotčenou," řekl ČTK předseda Bund Huber Weiger. Jediný jez je až u Hamburku, jinak se plavební cesta udržuje jen bagrováním a zpevňováním dna. "I od něj se ale pozvolna upouští," prohlásil Weiger. Aster s ním ostře nesouhlasí a své tvrzení dokládá i stanoviskem německé správy toku WSD Ost, která garantuje splavnost řeky.
Krom toho budí vášně i další zájmy jednotlivých aktérů. "Bund překládá zmanipulované statistiky, někdy přímo lže. A navíc je placený drážními organizacemi," řekl Aster. Bund skutečně figuruje jako člen Aliance pro kolejovou dopravu, obvinění z postranních úmyslů ale Weiger popřel.
Jan Beránek
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk
|
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
|
Online diskuse
Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.
