Kladno udělalo první krok k vyčištění bývalé Poldovky
 |
|
|
Podle odhadů by vyčištění sedmihektarového pozemku mělo stát zhruba 150 – 200 milionů korun. Na snímku koksárny Vojtěšské huti, Kladno
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Město si nechalo vypracovat analýzu rizik, které se má stát podkladem pro žádost do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). „Když máte zjištěné, jaké je tu znečištění, máte zákonem uznaný podklad, na jehož základě můžete žádat o peníze,“ vysvětluje náměstek primátora Miroslav Bernášek. Do roku 2013 je možné žádat o evropské dotace, později by odstranění musel zaplatit stát nebo město.
Podle odhadů by vyčištění sedmihektarového pozemku mělo stát zhruba 150 – 200 milionů korun. Cena je orientační, moudřejší prý město bude, až se začne kontaminovaná půdu vykopávat. „Navíc nevíme, jak se změní poplatky za ukládání odpadu, ani to, kam budeme nebezpečný odpad vozit k uložení, tedy jaké budou náklady na dopravu,“ říká Yvona Jonášová z firmy WASTECH, která analýzu vypracovala.
Koksovna, která byla na Vojtěšské huti v provozu od poloviny devatenáctého století, byla uzavřena před dvaceti lety. Analýzou z povrchových vzorků i z hloubkových vrtů se zjistilo, že půda obsahuje benzol, dehet či fenolové a amonné vody. Možný je prý i podíl na snížení kvality vody v Dřetovickém potoce, s jistotou však autoři studie vylučují kontaminaci podzemních vod ve větší hloubce.
Průzkum přišel na tři miliony Kč, 2,7 milionu zaplatil OPŽP, zbytek město. Území, které se má vyčistit, je přitom v majetku soukromých firem, takže město vlastně pečuje o cizí majetek. Na průmyslový areál v Kladně se ani nevztahují státní garance na vyčištění starých ekologických zátěží. Na počátku 90. let minulého století se vláda zavázala, že státní podniky prodá soukromníkům tak, jak leží a běží, a sanace ekologických škod vezme na sebe. Finance na nápravu ekologických škod se měly najít na účtech Fondu národního majetku (FNM), kam byly ukládány zisky z privatizace. Vznikl tak systém, kdy kupující platily za nákup státních firem a jejich peníze měl stát obratem investovat do vyčištění krajiny poškozené průmyslovou činností. „Kladno je specifické, protože při privatizaci Poldovky nebyla uzavřená ekologická smlouva,“ říká Bernášek. Tehdejší majitel Poldi Vladimír Stehlík prý zkrátka žádost nepodal.
Město má prý souhlas vlastníků se sanačními pracemi domluvený. „Cena jejich nemovitostí znečištěním trpí. Když se to začne uklízet, stoupne hodnota i majetku, proto neočekáváme žádné problémy s vlastníky,“ říká Bernášek. Město chce letos podat žádost, začít s pracemi by se mohlo příští rok. Postupně by tak město chtělo prozkoumat a vyčistit celou oblast průmyslové zóny v Kladně.
Žádné plány s pozemky ale město nemá, neplánuje žádné investiční pobídky, které by měly přilákat podnikatele. Otázka je, co by mělo na vyčištěné půdě vzniknout. Průmyslová zóna Kladna je totiž obklopená obytnými zónami. „Chceme tady výrobu nebo činnost, která nebude dopravou zásadně ovlivňovat Kladno,“ říká Bernášek. Tomu by prý mohl pomoci i projekt silnice přes čtvrť Dřín, tak aby veškerá doprava jezdila přímo a neobtěžovala centrum města. S tím počítal společný projekt Kladna a Buštěhradu za 300 milionů korun, který se ale zastavil po volbách v roce 2008.
reklama
