ScienceDaily: Následky ropné skvrny i po dvaceti letech?

Vědci na Aljašce zjistili, že olej uniklý při havárii tankeru Exxon Valdez v roce 1989, je stále přítomen v tělech volně žijících živočichů. Výzkum publikovaný v žurnálu Environmental Toxicology and Chemistry používal biomarkery k odhalení dlouhodobé expozice ropy u druhu kachny – kačky strakaté (Histrionicus histrionicus). Výstupy studie demonstrují, že následky ropné skvrny přetrvávají celé desítky let, nikoliv jen roky.

„Doba přetrvání ropných látek v životním prostředí a tomu přidružené efekty nejsou omezeny jen na několik málo let, ale můžou ovlivňovat ohrožené druhy po celá desetiletí,“ říká Daniel Esler. Na snímku kačky strakaté Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 2.0 Generic
Foto: harmonica pete/flickr.com

Tanker Exxon Valdez najel na mělčinu v oblasti Prince William Sound dne 24. 3. 1989. V důsledku poškození trupu lodi uniklo do moře přibližně 40,8 milionů litrů ropy a vytvořila se skvrna pokrývající 2100 čtverečních kilometrů. Tato nehoda je i po dvaceti letech považována za jednu z nejvíce přírodu devastujících katastrof způsobených člověkem. Prakticky od této události neustává diskuze biologů, ekologů a zástupců ropných společností.

Dnes, s použitím biomarkeru CYP1A, který je indukován po expozici surovým olejům, mezinárodní tým vedený Danielem Eslerem z univerzity v Britské Kolumbii zaznamenal dlouhodobý obsah ropných látek v místních populacích volně žijících živočichů. „Jedním z našich nejvýznamnějších a zároveň neočekávaných zjištění je zmíněná délka, po jakou lze v tělech zvířat najít rezidua ropných látek,“ říká Esler. „Náš výzkum ukázal, že uniklá ropa se, zejména v litorální – příbřežní zóně, snadno dostane do těl zvířat při přijímání běžné potravy.

Tým zaměřil své bádání na kačky strakaté, nazývané též Harlekýnky, protože splňují představu druhu hledajícího potravu v příbřežních vodách. V dotčené oblasti se mezi lety 1990 až 2005 vyskytovalo na 14 500 těchto kachen. „Kromě vyšší pravděpodobnosti expozice kvůli jejich přirozenému stanovišti mají tyto kachny celou řadu vlastností, které z nich dělají obzvlášť citlivé jedince, pokud jde o ropné látky. Například to, že se jejich potrava skládá z vodních bezobratlých a zároveň tyto kachny mají jen omezenou schopnost metabolizovat zbytkové oleje,“ pokračuje Esler. „Strategie kachen je zaměřena na dlouhý životní cyklus a zároveň mají relativně malé tělo ve srovnání s ostatními mořskými kachnami.“

„Objevili jsme, že hladina CYP1A byla jednoznačně vyšší u zvířat v oblastech zasažených ropnou skvrnou než v okolních oblastech,“ shrnuje Esler porovnání výsledků dvou nezávislých laboratoří. To podle něj dokazuje, že kačky strakaté, stejně jako ostatní živočichové v moři a na pobřeží, jsou vystaveny ropným látkám i dvacet let po havárii. „Je důležité si uvědomit, že doba přetrvání ropných látek v životním prostředí a tomu přidružené efekty nejsou omezeny jen na několik málo let, ale můžou ovlivňovat ohrožené druhy po celá desetiletí.“

Podle článku Wildlife Still Exposed to Exxon Valdez Oil 20 Years After Disaster uveřejněného na serveru ScienceDaily 14. dubna 2010.

---

reklama

---