The Economist: Jsme schopni přírodu správně ohodnotit?
 |
|
|
Během posledních dvou desetiletí byla přibližně třetina světových mangrovových bažin převedena do podoby vhodné pro užití člověkem - na výnosné krevetí farmy.
|
|
| Foto: Rafael Ortega Díaz/Wikimedia commons |
Na nedávném setkání ekologů nad tématy biodiverzity a již zmíněných tzv. služeb ekosystémů, které se konalo pod patronací Královské společnosti v Londýně ve dnech 13. a 14. ledna 2010, byla opět diskutována témata vztahující se ke schopnosti přírody do jisté míry chránit sebe samu. Probíhá to prostřednictvím dějů jakými jsou opylování rostlin, určitá míra vlastní ochrany ovzduší a využití sloučenin uhlíku, přičemž tyto činnosti ekosystémů probíhají zjevně zcela „zdarma“.
Environmentální hodnocení si kladou za cíl vyřešit problém, který trápí jak ekonomy, tak ekology, a tím je pomýlené rozložení zdrojů. Jako příklad si vezměme mangrovové bažiny. Během posledních dvou desetiletí byla přibližně třetina světových mangrovových bažin převedena do podoby vhodné pro užití člověkem - na výnosné krevetí farmy. V roce 2007 se díky ekonomické studii těchto farem v Thajsku ukázalo, že obchodní zisk dosáhl přibližně 9 600 USD na hektar.
Avšak, správný propočet domnělých výnosů ukáže, že vládní subvence na každý hektar takto využívané půdy činily 8 412 USD a byly vykázány i další náklady: 1 000 USD z titulu znečištění životního prostředí a 12 392 USD na ztrátách ve vztahu ke službám ekosystému. Tato částka je souhrnem doposud ztracených funkcí ekosystému, který nastal kvůli dodávkám potravin a léků, které byli lidé zvyklí z mangrovových porostů získávat. Přičtena je i ztráta přirozeného prostředí pro ryby a úbytek přirozené ochrany proti bouřím.
A protože dané krevetí farmy jsou produktivní jen po dobu tří nebo čtyř let, je nutno počítat s dalšími náklady na obnovu jejich činnosti po uplynutí zmíněného období a tato částka v případě krevetích farem na původních mangrovových bažinách představuje sumu 9 318 USD/ha. Závěrem této lekce je možno říci, že to, co se zdá být ziskové a prospěšné, jen takto vypadá, protože zisk z této (hospodářské) činnosti (na krevetí farmě) zůstává v soukromém sektoru, zatímco související a zde zmíněné problémy se týkají celé okolní společnosti a na žádném výkazu zisků a ztrát je nelze spatřit.
Podle článku Valuing the environment vydaného 18. ledna 2010.
reklama
