Mikronésie chce přeshraniční posouzení Prunéřova, používá čísla Jana Pretela
 |
|
|
Federativní státy Mikronésie mají obavy, že jejich území bude podstatně ovlivněno činností uhelné elektrárna Prunéřov II. Na snímku elektrárna Prunéřov.
|
|
| Foto: Horst 74/Wikimedia Commons |
Ministerstvo životního prostředí obdrželo dopis 3. prosince. Podle něj mají Federativní státy Mikronésie obavy, že „jejich území bude podstatně ovlivněno činností této elektrárny.“ Dopis říká, že se klimatické změny Mikronésie přímo dotýkají a hrozí jí zatopení části území. „Protože antropogenní emise oxidu uhličitého jsou hlavním spouštěčem klimatické změny a protože Prunéřov je jedním z největších jednotlivých průmyslových zdrojů oxidu uhličitého na světě a protože modernizace každé velké uhelné elektrárny může mít podstatný dopad na úplné zničení našeho prostředí, žádáme zahájení přeshraničního posouzení vlivů na životní prostředí,“ stojí v dopise.
Podle dopisu má elektrárna Prunéřov II na celosvětových emisích CO2 podíl 0,21 promile. Což je stejné číslo, jaké použil ve svém posudku modernizace elektrárny Prunéřov II pro firmu ČEZ klimatolog Jan Pretel, soudní znalec a zaměstnanec Českého hydrometeorologického ústavu. Stejné číslo použila organizace Greenpeace při výpočtu dopadu elektrárny na světové klima. Při kalkulaci použila data ze studie The Anatomy of a Silent Crisis, kterou vydalo Světové humanitární fórum, podle které již nyní změna klimatu zabije 300 tisíc lidí ročně. Na základě jednoduchého početního úkonu Greenpeace dospívá k tomuto závěru: „Když uvedené údaje vynásobíme 0,21 promile, dojdeme k následujícím číslům: 63 mrtvých, 68 tisíc postižených a způsobené škody ve výši půl miliardy korun ročně. Právě tolik obětí a škod lze přičíst elektrárně Prunéřov II.“ Za tento výpočet ale organizace sklidila kritiku, především kvůli tomu, že počítá s tím, že změny klimatu jsou zcela způsobeny činností člověka a kvůli tomu, že výpočet počítá s CO2 jako jediným skleníkovým plynem.
Ministerstvo životního prostředí na dopis odpoví tento týden. „Odpovíme ve smyslu, že je bohužel pozdě na přeshraniční EIA, neboť proces EIA je téměř u konce,“ sdělila Ekolistu.cz mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Pokud prý Mikronésie co nejdříve pošle své připomínky v rámci standardního procesu EIA, bude se je ministerstvo snažit vypořádat. Domácí hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) by mělo být hotové zřejmě na konci ledna příštího roku.
Podle organizace Greenpeace je prunéřovská elektrárna 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více, než jsou roční emise celé Mikronésie. Společnost ČEZ chce v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Podle českých nevládek však odmítá použít technologii, která by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí.
Debata se vede zejména o účinnost modernizované elektrárny. Ministerstvo životního prostředí v březnu tohoto roku potvrdilo, že ČEZ ve své dokumentaci počítá se zvýšením účinnosti elektrárny z dnešních 32,8 % pouze na 38 %, ačkoli MŽP požadovalo zpracovat variantu s účinností minimálně 42 %. Podle zpráv ČTK v srpnu ČEZ tvrdil, že by účinnost měla dosáhnout 42 % při zajištění odběru tepla a při absolutním výkonu až 50 %.
Redakce Ekolistu.cz oslovila i firmu ČEZ, do vydání článku však odpověď nepřišla.
Přečtěte si související zprávu Prunéřov II: ČEZ překrucuje posudek, Greenpeace vypočítává mrtvé ze 7. srpna 2009.
reklama
