ScienceDaily: Koloběh uhlíku ve sladkých vodách byl dlouhou dobu podceňován
 |
|
|
Vnitrozemské vody představují pouze jedno procento zemského povrchu, jejich význam pro koloběh uhlíku je mnohem větší, tvrdí vědci.
|
|
| Foto: Jan Regal |
V dokumentu publikovaném v zářijovém čísle časopisu Nature Geoscience vědci z Vídeňské univerzity, Univerzity v Uppsale, Antverpské univerzity a amerického Centra pro výzkum vod (Stroud Water Research Center) upozorňují na to, že stávající mezinárodní strategie na snížení uhlíkových emisí přehlíží procesy probíhající ve vnitrozemských vodách. Potoky, řeky, jezera, nádrže a mokřady podle nich hrají v koloběhu uhlíku důležitou roli, která není v současných modelech zahrnuta.
Hlavní autor dokumentu Tom J. Battin z katedry ekologie sladkých vod Vídeňské univerzity uvádí, že i když vnitrozemské vody představují pouze jedno procento zemského povrchu, jejich význam pro koloběh uhlíku je mnohem větší. Je však podceňovaný a nezapočítaný do modelů, na nichž byl založen Kjótský protokol.
Tým vědců poukazuje na to, že všechny současné modely považují vnitrozemské vody pouze za statická potrubí, která odvádějí uhlík z kontinentů do oceánů. Ve skutečnosti jsou ale vnitrozemské vodní ekosystémy dynamické a mohou do koloběhu uhlíku významně zasáhnout. Například jej mohou uložit na nějakou dobu v sedimentech a později vypustit zpět do atmosféry.
"Dvacet procent sloučenin uhlíku na souši se ukládá ve vnitrozemských vodních sedimentech," říká Lars Tranvik, profesor limnologie na Univerzitě v Uppsale. "Řeky naopak uvolňují do atmosféry takové množství uhlíku, které odpovídá 13 % ročního spalování fosilních paliv," doplňuje Anthony K. Aufdenkampe, vědecký pracovník Stroud Water Research Center.
Autoři se domnívají, že koloběh uhlíku mezi zemí, sladkými vodami a atmosférou uvnitř kontinentů si zaslouží větší pozornost ve výzkumné práci i v politice.
Podle článku Climate Change Mitigation Strategies Ignore Carbon Cycling Processes Of Inland Waters, Scientists Say ze dne 27. 9. 2009.
reklama
