MŽP: Křivoklátsko si národní park zaslouží
 |
|
|
„Pokud s konkrétním návrhem vystoupíme veřejně se starosty teď na podzim, trvalo by legislativní zpracování nejméně rok. Od podzimu tohoto roku za jeden až dva roky se tedy od vlády dozvíme, zda se Křivoklátsko stane národním parkem. A já doufám, že ano, argumenty jsou silné,“ shrnul na závěr Pelc. Na snímku CHKO Křivoklátsko.
|
|
| Foto: Michal Paulus |
Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby statut národního parku získalo nejcennějších 102 km2 Křivoklátska, tedy 16 % stávající chráněné krajinné oblasti. Hranice by byla vedena, pokud možno tak, aby nebyla do parku zahrnuta zastavěná území sídel či větší zemědělsky obhospodařované plochy. V národním parku by ležela jen obec Karlova Ves, ostatní obce by zůstaly vně jeho hranic, informuje brožurka Křivoklátsko si národní park zaslouží, kterou nechalo MŽP při této příležitosti vytisknout.
Zdejší kraj patří podle ministerstva mezi klenoty českého přírodního dědictví. Žijí zde desítky ohrožených rostlin a živočichů, jakými jsou vzácný čáp černý, mlok skvrnitý nebo například dravec luňák červený; z rostlin kupříkladu tis červený nebo mochna bílá. Podle ministerstva jsou cenné zejména lesy v nadmořských výškách od 200 do 600 metrů nad mořem.
„Hodnotu však mají tyto lesy především jako celek, protože tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině, jako je tomu u čtyř dnes existujících parků,“ řekl Pelc.
Na Křivoklátsku se prý vyskytuje více než 1800 druhů cévnatých rostlin, což jsou dvě třetiny všech druhů u nás, dále 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků.
Hlavní ekonomický přínos parku spočívá podle ministerstva ve značce a nabídce příležitostí pro šetrnou turistiku. Navíc samotná správa parku vytváří pracovní místa přímo nebo nepřímo, formou zakázek privátním subjektům. Značka národního parku také znamená snadnější přístup k podpoře z veřejných zdrojů pro obce a soukromé objekty, tvrdí ministerstvo.
Pohyb osob by měl být ve většině území neomezen, výjimkou je tzv. první zóna. Tam mohou běžní návštěvníci chodit jen po vyznačených cestách. Jiná pravidla ale budou platit pro místní obyvatele a osoby jim blízké, kteří se budou moci pohybovat kdekoli. Omezení vstupu se podle Pelce také nebude vztahovat na vlastníky a nájemce. Lesní plody budou moci návštěvníci sbírat všude tam, kde budou mít přístup.
Nadále si také budou moci místní lidé sami zpracovávat v lese palivové dřevo. Změny nastanou v tom, že se hospodaření ujme namísto Lesů ČR správa národního parku.
V současnosti vede náměstek Pelc stálá jednání se starosty obcí, kterých by se případné změny týkaly. „Pokud s konkrétním návrhem vystoupíme veřejně se starosty teď na podzim, trvalo by legislativní zpracování nejméně rok. Od podzimu tohoto roku za jeden až dva roky se tedy od vlády dozvíme, zda se Křivoklátsko stane národním parkem. A já doufám, že ano, argumenty jsou silné,“ shrnul na závěr Pelc.
Součástí prezentace bylo i znovuotevření výstavy fotografií Naše národní parky – Zelené mosty Evropy. Galerie 24 velkoformátových barevných fotografií od různých autorů z prostředí našich čtyř národních parků bude dva roky putovat po České republice. Na Křivoklátsku zůstane v Informačním centru Budy do září.
Přečtěte si zprávu Vyhlášení NP Křivoklátsko: Co si myslí starostové obcí? z 27. srpna 2009
reklama
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
Vlastníci nestátních lesů jsou nadále proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem