Bursík: Biopaliva druhé generace budou v ČR do čtyř let
 |
|
| Biopaliva se zřejmě budou muset prokázat certifikátem, že při jejich výrobě nebyly použity plodiny, které vyrostly na místě někdejšího pralesa či jiného cenného ekosystému. Sklizeň cukrové třtiny v Brazílii. | |
| Foto: Edrossini /wikipedia.org |
V Evropské unii se v poslední době velmi intenzivně debatuje o podpoře biopaliv. Podle ČTK britský premiér Gordon Brown minulý týden prohlásil, že bude usilovat o změnu politiky biopaliv prokáže-li se, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravin a poškozuje životní prostředí. Podobně před nedávnem reagovala i německá ministryně spolupráce a rozvoje Heidemarie Wieczoreková-Zeulová, která vyzvala k pozastavení výroby biopaliv z obilnin, kukuřice i řepky. I pro ní je hlavním důvodem údajné spojení růstu cen potravin s pěstováním plodin na výrobu biopaliv. Přitom se země EU v loňském roce zavázaly, že do roku 2020 bude 10 % v energetickém mixu celé Unie bude pocházet z biopaliv. Tyto pohonné látky mají snížit produkci skleníkových plynů, snížit závislost na ropě a zvýšit energetické bezpečnosti.
Podle Martina Bursíka je potřeba především rozlišit, o jakých biopalivech hovoříme. „Není možné házet biopaliva do jednoho pytle a na tomto základě je odsuzovat, nebo nad nimi jásat,“ řekl Bursík. Podle něj je potřeba jasně odlišit biopaliva tuhá (dřevní štěpka, ekobrikety, pelety), kapalná paliva první generace (bioetanol, metylester z řepky, lisované oleje) a plynná paliva (bioplyn, dřevoplyn). Podle Bursíka jsou předmětem současné diskuze pouze biopaliva kapalná, která mají nahradit ropné suroviny v dopravě. Samotné emise, které vznikají při spalování biologických látek, jsou neutrální vůči příspěvku ke klimatickým změnám.
Problematické jsou právě navázané emise, které vznikají při pěstování všech druhů biopaliv, při jejich zpracování na použitelnou surovinu a při dopravě až ke konečnému spotřebiteli. „To je potřeba u každého druhu biopaliva férově popsat a podle výsledků je rozdělit,“ prohlásil ministr. Podle něj současná debata v Evropské unii směřuje k dohodě o hranici 35 % méně emisí skleníkových plynů během celého životního cyklu paliva oproti pohonným látkám vyrobeným z ropy. Po roce 2015 by se hranice proti ropě měla zvednout na 50 %. Biopaliva se také zřejmě budou muset prokázat certifikátem původu. Ten bude dokazovat, že při výrobě palivo nebyly použity plodiny, které vyrostly na místě někdejšího pralesa či jiného cenného ekosystému.
Podle analýzy institucí Concawe, EUCAR a JRC/IES: „Well-to-Wheels Analysis of Future Automotive Fuels and Powertrains in the European Context“, hranici 35 % splňují již téměř všechna biopaliva první generace. Jednou výjimkou je výroba pohonných látek z pšenice, kde se část suroviny využívá jako krmivo. Biopaliva první generace obecně mají o polovinu nižší emise skleníkových plynů něž konvenční ropná paliva. Výhrou by ale byla až biopaliva druhé generace, která mají dokonce o 90 % nižší emise skleníkových plynů během celého životního cyklu.
Druhá generace biopaliv počítá s výrobou pohonných hmot z celulózy, která je hlavním stavebním prvkem rostlinných buněk. To znamená, že účinnou pohonnou látku by bylo možné vyrábět ze dřeva, slámy, sena a řady rostlinných odpadů. „Potenciál biologické složky běžného komunálního odpadu je více než dvojnásobný, než kdybychom na výrobu paliva chtěli použít udržitelným způsobem všechno dřevo na celém území České republiky,“ prohlásil Martin Bursík. Na výrobě paliva z celulózy pracuje řada firem na celém světě. Podle českého ministra životního prostředí budou na českém území nejspíše využívány technologie ze Švédka a Francie. Ministrův náměstek Aleš Kuták ale přiznal, že zatím je výroba v poloprovozních podmínkách a je potřeba ještě pracovat na technologiích, které uvedou biopaliva druhé generace do běžného provozu. Podle Martina Bursíka zřejmě na českém území časem vzniknou rafinérie, které budou využívat systém Fischer-Tropsch. Fisher-Tropschova syntéza je podle české encyklopedie Wikipedia katalyzovaná chemická reakce, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. metan za teploty 200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. Obvyklé katalyzátory mají za základ železo a kobalt. První projekty by se podle Bursíka objevit již tento rok, výroba biopaliv druhé generace by měla v České republice začít do čtyř let.
Ministr životního prostředí odmítl, že by výroba biopaliv byla příčinou současné vlny zdražování potravin, která dopadá zejména na chudé obyvatele světa. Podle něj výzkum Světové banky potvrdil, že hlavním důvodem růstu cen je nárůst populace a zvyšování spotřeby velkých asijských zemí jako je Indie a Čína. Svůj podíl mají podle Bursíka ale také spekulanti s potravinami. „Jedinou výjimkou je vliv energetické politiky USA na pěstování krmné kukuřice,“ prohlásil Bursík. Ministr životního prostředí také dodal, že v České republice se žádná biopaliva nepěstují na úkor produkce potravin. Podle něj při přechodu na biopaliva druhé generace zcela odpadne konkurence mezi zemědělskými plodinami pěstovanými pro potravinové využití a pro energetická paliva.
K tématu čtěte také článek Mohou za zvyšování cen potravin biopaliva? a Čekání na benzín ze slámy.
reklama
