https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/prirodni-certifikovana-kosmetika-nova-ceska-ekoznacka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přírodní certifikovaná kosmetika – nová česká ekoznačka

20.9.2007 11:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Výrobci kosmetických výrobků používají spoustu krásných slovíček o tom, jak je jejich kosmetika přírodní. My se od nich chceme odlišit tím, že naše výrobky necháme certifikovat, aby měl spotřebitel jistotu,“ řekla Adéla Zrubecká z firmy Nobilis tilia při představení nového certifikátu pro kosmetické výrobky – Certifikované přírodní kosmetiky (CPK).
 

Certifikovaná přírodní kosmetika
Certifikovaná přírodní kosmetika.
Foto: Martin Mach/EkoList
V červenci udělila inspekční a certifikační organizace Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) první značku CPK – Certifikovaná přírodní kosmetika. V současnosti mají certifikát výrobky tří českých firem, Salus, Nobilis tilia a Botanicus. Firmy mohou získat certifikáty dva. Jeden pro čistě přírodní kosmetiku (značka Certifikovaná přírodní kosmetika) a jeden pro přírodní kosmetiku, která navíc obsahuje alespoň 10 % surovin z ekologického zemědělství. Taková kosmetika pak ponese značku CPK bio.

Podle Petra Svobody, odborníka na kosmetologii, jsou podobné certifikační systémy v zahraničí běžné, například v Německu, Francii nebo USA. „V bývalém východním bloku je však tento certifikát zřejmě první,“ říká Svoboda. Český systém certifikování kosmetiky ze zahraničních systémů vychází. „V případě, že nějaký dovozce už má jiný zahraniční certifikát, lze provést tzv. recertifikaci. My ověříme, za jakých podmínek se certifikát udělil a zda výrobek splňuje i naše podmínky a pak udělíme náš certifikát,“ popisuje další možnosti Milan Berka z KEZu. Certifikát se uděluje na dobu patnácti měsíců, každoročně KEZ provede povinnou kontrolu a výrobce může kontrolovat i namátkově.

Podle Petra Svobody se při výrobě běžné kosmetiky používají látky, u kterých není přesně znám jejich vliv na lidské zdraví. „Například některé parfémy jsou známé i jako alergeny. Jsou látky, které je lepší raději nepoužívat, protože zatím nevíme, co taková látka udělá, když ji budeme léta používat,“ říká Svoboda a dodává, že certifikovaná přírodní kosmetika není účinnější, než běžná produkce, ale neobsahuje žádné rizikové látky.

Logo značky Certifikovaná přírodní kosmetika a Certifikovaná přírodní kosmetika s biosurovinami
Logo značky Certifikovaná přírodní kosmetika a Certifikovaná přírodní kosmetika s biosurovinami.
Zdroj: KEZ, o.p.s

V přírodní kosmetice se například nesmí používat suroviny živočišného původu. Výjimkou je včelí vosk a deriváty lanolinu, který se získává z ovčí vlny. Výrobky dále nesmí obsahovat ropné produkty (vazelínu, parafín a další) nebo látky na bázi silikonů. Nesmějí se používat žádné syntetické vonné, konzervační nebo barvicí látky, geneticky modifikované suroviny nebo chemické UV filtry. Certifikovaná přírodní kosmetika ani výchozí suroviny se netestují na zvířatech. Co se smí při výrobě přírodní kosmetiky použít, je uvedeno v tzv. pozitivním seznamu látek.

„Certifikát by měl zákazníkům přinést garanci, že se jedná o skutečně přírodní produkt, a ne jen marketingové označení, které slouží větší prodejnosti,“ říká Milan Berka z KEZu. Podle něj je u nás dost kvalitních českých kosmetických výrobků a není potřeba kosmetiku dovážet ze zahraničí. „Certifikát má také pomoci českým výrobcům se zviditelnit,“ říká Berka.

S novým certifikátem tak spotřebitelům přibylo další vodítko pro orientaci na trhu. Přibyla ale i další značka, která se bude na obalech výrobků objevovat vedle značek, které si vytvořil výrobce, a vedle povinně uváděných údajů jako je složení výrobků (viz tabulka) a podobně. Bude se v tom spotřebitel orientovat? Jiří Harašta, výrobce kosmetiky Salus, z toho obavy nemá. „Zákazníci, kteří upřednostňují přírodní kosmetiku, jsou poměrně dobře informovaní, zajímají se o složení výrobků a znají certifikáty,“ věří Harašta.

Nejpřesnějším vodítkem pro spotřebitele je INCI

Nejpřesnější informaci o obsahu zakoupené kosmetiky spotřebitel získá z přehledu složení (tzv. INCI - International Nomenclature of Cosmetic Ingredients). Jeho uvádění na obalu výrobku je povinné a řídí se několika pravidly. Všechny složky s obsahem nad 1 % z celkového obsahu výrobku se vždy řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v konečném výrobku. Na konci přehledu se uvádí ingredience s obsahem menším než 1 %, již v libovolném pořadí. Rostlinné komponenty jsou označovány latinským názvem. Pokud produkt obsahuje parfém s rizikovými, byť i v přírodě se vyskytujícími, alergenními složkami, je povinností uvádět jejich výpis v koncentracích nejméně nad 0,01%).

Ačkoliv INCI názvosloví může nejprve působit hrozivě, spotřebiteli se základní orientace ve složení bez pochyby vyplatí. Informace o skutečném složení kosmetického prostředku, které touto cestou získá, jsou nezpochybnitelné. Na otázku, nakolik je výrobek skutečně „přírodní“, si pak mnohdy můžete odpovědět sami.

Přítomnost syntetického konzervantu ve výrobku vám prozradí názvy Imidazolydinyl Urea, 2-Bromo-2-Nitropropane-1,3-Diol, 5-Bromo-5-Nitro-1,3-Dioxane, Diazolydinyl Urea, DMDM hydantoin, Chlormethylisothiazolinon, Methylisothiazolinon nebo -paraben.
Silikonové deriváty poznáte podle zakončení –icone (př. Dimethicone).
Označení PEG, názvy končící na -eth, polyglycol, polysorbate, či copolyol (např.. PEG-100 Stearate, Steareth-21) se užívají pro polyethylenglycolové deriváty – syntetické emulgátory způsobující zvláčnění pokožky a zvyšující její propustnost.
Látky obsahující slovo chloro a bromo (př. Aluminium Chlorohydrate, Chloroacetamide, Bromochlorophene) představují syntetické konzervanty, barvy na vlasy a antiperspiranty.
Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina jsou ropné deriváty hojně používané jako přitučňující a viskozitní složky kosmetiky. Carbomer a látky obsahující slovo acrylate jsou syntetická zahušťovadla, často obsažená v gelech i krémech.
Mezi další syntetické látky v kosmetických prostředcích náleží náhrady přírodních olejů nebo parafínů – například Isopropyl Myristate nebo Isopropyl Palmitate.
Sodium Laureth Sulfate nebo Sodium Lauryl Sulfate jsou základními mycími a pěnícími složkami řady šampónů a jiných koupelových přípravků.
Propylene Glycol je často používané zvlhčovadlo a rozpouštědlo.
Syntetické UV filtry Ethylhexyl Methoxycinnamate, Butyl Methoxydibenzoylmethane jsou v přírodní kosmetice nahrazované tzv. minerálními filtry (oxidy zinku a titanu - Zinc Dioxide, Titanium Dioxide).
Parfum značí zpravidla syntetickou parfemaci (pokud není vysvětleno jako směs esenciálních olejů).

Autor: Dr. Petr Svoboda


reklama

 
Martin Mach

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist