CHCM: Lidstvo už dnes umí zastavit klimatické změny
Snížení produkce skleníkových plynů by se dalo dosáhnout během padesáti let díky prostému využití známých technologií – od energetických úspor, přes solární, větrnou i jadernou energii a díky ochraně a nové výsadbě lesů, které spolykají ve velkém množství oxid uhličitý, až po změny v přístupu zemědělců k obdělávání půdy. Tak si představují dva vědci z princetonské univerzity budoucnost bez skleníkových plynů ve studii zveřejněné minulý týden v časopise Science. Seznam alternativních zdrojů energie i ekologických přístupů je přitom znám po léta, jak přiznávají sami vědci. Jenže podobná bádání, jako například čtyři roky starý výzkum provedený pěti americkými laboratořemi, jsou zaměřena na otázku, zda požadavky kjótského protokolu nebudou mít zničující dopad na ekonomiku, což je oblíbené téma odpůrců dohody. Prezident USA George Bush vzhledem k výsledkům výzkumu stále tvrdí, že „potřebujeme řešení srovnatelné s objevem elektřiny dříve, něž se nám podaří vypořádat se s uhlíkovým problémem,“ říká Robert Socolow z princetonské univerzity. „Jenže ne v každé generaci se narodí Michael Faraday. Když nezačneme teď, ztrácíme tím příležitost použít alespoň dnešní znalosti.“
„Jak zapojit šetrné technologie a postupy do normálního systému?,“ ptá se Elieen Claussen, prezidentka Pew Centra globálních klimatických změn v Arlingtonu, Virginia. Podle ní je tento problém více politickou a ekonomickou otázkou. V současnosti by se pomocí vědecky obhajitelných cílů a dlouhodobě dosahovaných výsledků snad mohl konečně překročit mrtvý bod, na kterém ztroskotaly všechny snahy o snížení produkce skleníkových plynů v USA. Stephen Pacal a Robert Socolow tvrdí, že když se celosvětově začnou používat alternativní zdroje energií, dojde k velice podstatnému snížení obsahu CO2 v atmosféře. Podle nich je nyní potřeba zkoumat rozdíl mezi emisemi, které ekonomika vytváří a mezi tím, jaký podíl si nárokuje – a s tím jak věrohodné je požadovat takové zvýšení, což by mělo pomoci politikům vybrat optimální rozhodnutí.
Studie přichází ve chvíli, kdy vědecké týmy pokračují ve výzkumech, které mnoho lidí chápe jako argument k přijetí nových opatření, a vědci především jako pojmenování přímých i nepřímých dopadů průmyslových emisí na atmosféru. Zároveň princetonský tým přináší další studii o klimatických změnách v okamžiku přijímání nových opatření snižujících emise CO2 v celých Spojených státech, na kterých se podílejí nejen místní vlády, ale i velké korporace. Tlak přichází i ze strany pojišťovacích agentur, které musí vytvořit takové produkty pro své zákazníky, aby jim nabídli dostatečnou finanční ochranu před případnými tvrdými dopady extrémních klimatických jevů, které přinese světu globálního oteplení.
Podle článku Petera N. Spottse Christian Science Monitor 13. 08. 2004.
reklama
