MZe chce místo pro dvě stě přehrad. Obce a ochranáři zásadně proti
Plán hlavních povodí České republiky (PHP) je dokument, který má na roky 2007-2012 určit, jak se budou v ČR chránit a využívat vodní zdroje, jak se bude pečovat o vodní a na vodu vázané ekosystémy, ale taky jak se třeba bránit povodním. K jeho prvnímu návrhu, který byl ke konzultacím zveřejněn v květnu letošního roku, byl přiložen seznam 205 výhledových vodních nádrží. V červencové verzi, která byla předána k posouzení dopadů PHP na životní prostředí (tzv. SEA), už jich bylo míň. "Redukce spočívala ve vyřazení překrývajících se lokalit," vysvětluje snížení počtu tisková mluvčí MZe Táňa Králová. I tak jich ale zůstalo 201. "Nejde přitom o žádné tůňky, několik navržených přehrad má rozlohu nad 1000 hektarů," podotýká k tomu Jan Beránek z petičního výboru Stop přehradě, jeden z organizatorů odporu proti tomuto záměru MZe.
 |
|
| Jizera na soutoku s Mumlavou. I tady by to jednou mohlo být pod hladinou přehrady. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Seznam výhledových vodních nádrží je opravdu impozantní. Několik míst pro přehrady na Šumavě, několik v Krkonoších, dlouhá přehrada na Berounce v nejcennějších partiích CHKO Křivoklátsko, obrovská nádrž na Třeboňsku a další desítky a desítky míst - 115 by jich mělo být v povodí Labe, 72 v povodí Moravy a 14 v povodí Odry. Jedna z lokalit, Býčí skála, je dokonce navržena v Národním parku Podyjí. Ten je přitom národním parkem právě proto, že jde o výjimečně zachovalé říční údolí. "Tento exces mne přivádí až na myšlenku, že se nejedná o vážně myšlený dokument, ale trapný vtip," reaguje na to ve svých připomínkách k PHP ochránce přírody a brněnský zastupitel Mojmír Vlašín. Kromě přírodně cenných území by ale pod vodou mohla skončit i spousta obcí, nebo aspoň jejich částí - třeba část Kořenova na hranicích Jizerských hor a Krkonoš, Bojanova na Chrudimsku nebo Velkých Karlovic na Vsetínsku.
MZe ale zdůrazňuje, že v žádném případě nejde o oblasti, kde by se v nejbližší době měla přehrada stavět. Jde o místa, která je potřeba chránit proti znehodnocení, kdyby se tam jednou stavět muselo. U každé lokality je vždy uvedena kóta nadmořské výšky a plocha. Takto stanovená území by po schválení PHP vládou měla být chráněna ve všech územních plánech dotyčných obcí a vyšších územních celků. V obcích se dál budou moct stavět rodinné domy i zařízení pro občanskou vybavenost a služby, místní infrastruktura nebo inženýrské sítě. K omezením ale dojde. "Vyloučeny jsou investice, které jsou svým charakterem nadmístního významu (dopravní a technická infrastruktura, průmyslové zóny, těžba nerostů) a mohly by nevratně poškodit nebo podstatně ztížit budoucí využití hájené lokality," píše v mailu Táňa Králová z MZe.
Obcím ale i tak připadá, že se nebudou moct rozvíjet (nemluvě samozřejmě o jejich případném zatopení). Ochranáři zase protestují proti tomu, že by místa měla být do územních plánů zanesena jako lokality pro budoucí výstavbu přehrad. Proto se při posuzování SEA sešla k PHP kvanta připomínek. Často se v nich opakovalo, že MZe vlastně nevysvětlilo, proč by měly být chráněny právě tyto lokality. Autoři plánu tyto připomínky ale odmítli - a odkázali při tom na společné stanovisko náměstků MZe a ministerstva životního prostředí (MŽP). V něm se ovšem Pavel Punčochář z MZe a František Pojer z MŽP věnují vysvětlením důvodů pro ochranu lokalit jen velmi obecně. Konstatují, že klimatické změny se v příštích padesáti až sto letech projeví zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Podle nich se PHP "zabývá ochranou lokalit, které lze využívat k eliminaci důsledků předpokládané klimatické změny". Žádné jiné odůvodnění společné stanovisko MZe a MŽP neobsahuje. Podle Táni Králové z MZe o lokalitách rozhodoval expertní tým sestavený z vodohospodářských odborníků (z MZe, MŽP, krajských úřadů, ČHMÚ, VÚV TGM, správců povodí, ČVUT). "Posuzovala se vhodnost morfologie území (možný objem zásobního prostoru, zatopená plocha, morfologie přehradního profilu), hydrologické podmínky (specifický odtok), poměrný objem (poměr možného zásobního objemu ku ročnímu odtokovému množství vody), možnost dosahu účinku v příslušném povodí a další," uvádí v mailu Králová. To ale taky nevysvětluje spojitost konkrétních lokalit s měnícím se klimatem. Ani samotný PHP toho neříká o moc víc. "Scénáře a použité hydrologické modely naznačují možný pokles průměrných průtoků ve vodních tocích v rozmezí od 15 do 40 % v horizontu 1. poloviny 21. století. Obdobné poklesy se očekávají i u minimálních průtoků a minimálních odtoků podzemních vod" - to jsou asi nejkonkrétnější věty, které je možné v PHP najít, jinak se většinou obecně mluví o dopadech klimatických změn.
Zdůvodnění nutnosti hájit území pro tolik přehrad proto mezi přírodovědci vyvolává jisté pochybnosti. "K uvedenému scénáři mohu podotknout jen to, že ve střední Evropě existuje dostatek dokladů z různých oborů, že i výrazné zvýšení teplot (v blízké geologické minulosti) vždy vedlo k podstatnému zvýšení vlhka, a nikoli k aridizaci," namítá například geolog Vojen Ložek. Proti zdůvodnění mají přitom silné výhrady i zaměstnanci resortních organizací MŽP. Například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zastoupená Pavlem Pešoutem plánu vytýká, že obhajoba lokalit pro nádrže je odborně nekompetentní. "Podle výzkumu Geologického ústavu AV ČR nedojde v rámci střední Evropy při zvyšování průměrné teplty k úbytku srážek, ale naopak k nárůstu tak, jak to mu bylo už opakovaně v minulosti," stojí v jeho stanovisku. Nejmíň desítkám jeho kolegů pak vadí lokality navržené v chráněných územích. Proč tedy ministerstvo na ochranu tolika míst ve společném stanovisku přistoupilo?
Vysvětlit se to snaží Michal Pravec, zástupce ředitele odboru ochrany vod MŽP. "MŽP z principu nesouhlasí s využitím těchto lokalit pro stavbu přehrad, protože jejich převážná většina je dnes ve střetu se zájmy ochrany přírody. Seznam jsme proto akceptovali pouze za podmínky, že lokality nebudou jednoznačně určeny pro stavbu velkých nádrží, ale o jejich využití rozhodnou až další generace. Z tohoto důvodu taky v textu, který bude přijat po hodnocení SEA, v žádném případě nemůže být uvedeno, že jde o seznam výhledových vodních nádrží. Bude v něm napsáno, že jde o lokality vhodné pro akumulaci vod." To podle Pravce umožní, aby se tam v budoucnu mohla voda zadržovat i nějakým šetrným, přírodě blízkým opatřením, ne jen nějakou hrází. Podobné řešení ostatně navrhuje i iniciativa Stop přehradě. "Chápeme, že je před nevratným poškozením nutné chránit místa, která jsou zachovalá a vhodná jako zdroje vody pro budoucí generace. PHP by proto místo lokalit pro přehrady mohl vytyčit citlivá a ochranu vyžadující říční údolí," argumentuje její mluvčí Jan Beránek.
 |
||
| Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList |
Podle Michala Pravce ovšem MŽP za hlavní považuje, aby se rozjel pořádný projekt, který posoudí dopady klimatických změn i návrhy adaptačních opatření. Z jeho závěrů pak bude možné jasněji vyvodit, která místa má opravdu smysl chránit a kde je to úplně zbytečné. Michal Pravec při tom zdůrazňuje, že dohoda náměstků o hájení lokalit vhodných pro akumulaci vod platí na příštích šest let a za tu dobu se rozhodně žádná přehrada stavět nebude. Po této době už by měly být k dispozici konkrétnější studie. "Z těch by se například mohlo ukázat, zda nějaký region na tom bude s vodou opravdu špatně, nebo ne." Sám očekává, že by pak počet chráněných oblastí měl klesnout, číslo ale nechce odhadovat. "To se ukáže právě až na základě podrobnějších studií. Rozhodně to ale nebude 200 míst, spíš bych řekl, že by to mohlo být několik desítek," odhaduje Michal Pravec.
Určité vodítko ale už možná existuje. Současný seznam, který předložilo MZe, vychází z tzv. Směrného vodohospodářského plánu (SVP), který v roce 1988 vypracovalo tehdejší minsterstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu české vlády. Lokalit v něm bylo 210. V roce 1995, kdy za oblast vodního hospodářství přechodně odpovídalo MŽP, ale vznikl novější SVP - a v něm je už jen 44 lokalit. Ministerstvo zemědělství ale tenhle novější SVP neuznává a trvá na svých 201 lokalitách. Respektive na 197. Po vypořádání připomínek SEA totiž ze seznamu vypadly Paseky na Jizeře a Heřmánky na Opavě. Ani jedna z těchto případných přehrad totiž neměla mít akumulační účel, ale měly sloužit jako vyrovnávací prostor pro využití vodní energie v případě, že by se nad nimi postavily větší nádrže - Vilémov na Jizeře a Spálov na Odře. Vyřazena byla taky Suchá Loz na Nivničce - ta by zase měla objem menší než tři miliony kubíků, což je minimální hranice, kterou musí akumulační prostor mít, aby se ocitl v seznamu přiloženému k PHP. Posledním zatím vyřazeným místem je Skřiváň na Skřivánčím potoce, která se překrývá s lokalitou Rotava na Rotavě.
K dalšímu snížení by mohlo dojít ještě v prosinci, kdy PHP čeká meziresortní připomínkové řízení. V tom se k dokumentu můžou vyjadřovat orgány státní správy a MŽP a jeho resortní organizace prý budou tlačit na to, aby byla z dokumetu vyřazena aspoň místa, která leží uvnitř národních parků, případně v nejpřísněji chráněných zónách CHKO. Vláda by se měla plánem zabývat ještě do konce letošního roku.
Ruce do klína ovšem nesložili ani představitelé obcí. "Budeme se snažit, aby vláda přijala PHP bez seznamu lokalit," říká Jan Beránek z iniciativy Stop přehradě. "Nejsme proti PHP jako takovému, jeho značná část jde dobrým směrem. Seznam lokalit pro přehrady je z toho ale možné vyčlenit a pořádně ho projednat později." Vypustit seznam výhledových přehrad navrhuje i ekologické Hnutí Duha. I Duha přitom uznává, že PHP se aspoň slovně hlásí k šetrnějším opatřením v krajině. "Problém je v tom, že zatímco u technických opatření se šlo v přiložených dokumentech do takových detailů, jako je umístění hráze, o krajinných opatřeních se v PHP jen píše, že by se měla dělat, případně že jde o opatření v dlouhodobém horizontu," vysvětluje námitky Vojtěch Kotecký z Duhy. Podle něj by se nejdřív měly vypracovat integrované studie celých povodí, které se budou zároveň zabývat technickými a netechnickými opatřeními. Pak se ukáže, která území má smysl chránit pro budoucí nádrže.
Podle MZe se podrobnější studie o jednotlivých povodích teprve chystají. "Opatření pro zvýšení retence vody v krajině budou zpracována v rámci navazujících plánů oblastí povodí do roku 2009," upřesňuje Táňa Králová z MZe. Podrobné zpracování seznamu výhledových nádrží je podle ní dáno tím, že se při tvorbě PHP musel aktualizovat seznam výhledových nádrží ze Směrného vodohospodářského plánu z roku 1988. MZe tedy nejdřív navrhlo seznam výhledových přehrad a až později se při práci na plánech jednotlivých povodí má zkoumat, jaká opatření jsou opravdu potřebná.
"Veřejnost by si to měla hlídat a u každé nádrže by měla tlačit na to, aby byla jasně doložena její opodstatněnost," říká k tomu Michal Pravec z MŽP. I on, stejně jako ekologické organizace a představitelé obcí, věří, že se počet lokalit na seznamu může snížit: "Jakékoli vládě ale musejí dát lidé najevo, že je to zajímá. Jinak se zúžení seznamu bude prosazovat velmi těžko."
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu 12/2006.
reklama
