https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spinavy-vzduch-nici-zdravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Špinavý vzduch ničí zdraví

30.5.2006 13:08 | HARRACHOV (EkoList)
Znečištěné ovzduší škodlivě ovlivňuje lidské zdraví. Další argumenty pro toto tvrzení přineslo v loňském roce několik dlouhodobých výzkumů financovaných ministerstvem životního prostředí. Kromě závěrečných zpráv pro ministerstvo shrnuli vědci své výzkumy taky v několika článcích pro loňské poslední číslo časopisu Ochrana ovzduší. Vedoucí celého projektu Radim Šrám v jednom z nich upozorňuje, že je prakticky nemožné stanovit práh, pod kterým by vdechování malých prachových částic nezvyšovalo úmrtnost.
 

"Dnes už víme, že nejškodlivější jsou velmi malé částice o průměru menším než 2,5 mikrometrů (tzv. PM 2,5). Jsou sice malinké, ale jejich povrch může být velký. Nemusejí tedy ani moc vážit a jejich množství změřené např. v mikrogramech na kubík muže být relativně malé, dokážou ale na sebe vázat hodně karcinogenních škodlivin," vysvětluje Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jedněmi z těch nejproblematičtějších jsou podle výzkumu karcinogenní polyaromatické uhlovodíky (PAU; nejznámější je asi benzo(a)pyren).

Výzkumníci sledovali 109 pražských městských strážníků - tedy osob, které se zejména v zimě pohybují v silně znečištěném ovzduší. Aby vyloučili možné zkreslení výsledků, zahrnuli do studie jen nekuřáky. Po porovnání s kontrolní skupinou, která byla celý den v uzavřených prostorách, došli k tomu, že DNA strážníků vykazuje větší množství poruch a že vysoké koncentrace PAU můžou znamenat pro populaci významné riziko. Strážníkům se oproti kontrolní skupině o přibližně 15 % snížila i schopnost poškozenou DNA "opravit".

Znečištěné ovzduší se samozřejmě netýká jen strážníků. V ČR se už od roku 1993 podrobně měří kvalita ovzduší v Teplicích a Prachaticích, od roku 2000 i na dvou místech v Praze - na "špinavém" Smíchově u výjezdu z tunelu a v "čisté" Libuši. Právě od roku 2000 se však v měřeních objevuje změna - zatímco od počátku 90. let až do té doby koncentrace malých prachových částic i PAU v teplickém ovzduší klesaly, od přelomu století jsou stabilní. V Praze-Libuši a v Prachaticích dochází dokonce ke zvýšení koncentrací PM2,5, přičemž v roce 2004 nebyly v případě PM2,5 mezi Prahou, Teplicemi a Prachaticemi žádné rozdíly. Ani u dalších látek nejsou výsledky v prvních pěti letech nového tisíciletí tak povzbudivé, jaké byly během 90. let. "Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) jsou sice výrazně nižší než v 80. letech, nicméně jejich pokles se zastavil a v Teplicích jsou i nadále dost vysoké," říkají v jednom z článků v Ochraně ovzduší Ivan Beneš s Jiřím Skorkovským ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Kvůli dopravě jsou nejvyšší hodnoty oxidů dusíku a oxidu uhelnatého v Praze a v Teplicích, naopak ozónu bylo v průběhu sledovaného období nejvíc v Prachaticích.

Něco se děje

Podle Radima Šráma se přitom s postupujícím výzkumem stále rozšiřuje okruh nemocí a problémů, u kterých je prokázán vliv znečištěného ovzduší. Nejde "jen" o případný vznik nádorů, ale taky o kardiovaskulární onemocnění, špinavý vzduch působí rovněž na těhotné ženy, a dokonce i na kvalitu spermií - u jedinců s určitým složením genů může mít nepříznivé účinky na jejich rozmnožování i krátkodobý pobyt v prostředí s vysoce znečištěným ovzduším.

graf

Stále však platí, že svůj zdravotní stav může z velké míry ovlivnit sám člověk vlastní životosprávou, vhodnou stravou apod. - zdraví ničí zejména kouření. Vliv znečištěného ovzduší se může "odstínit" i třeba dostatečným příjmem vitaminů A, C, E a kyseliny listové. Radim Šrám dodává, že stav české populace se v tomto ohledu výrazně zlepšil přibližně po roce 1993, kdy začal být k dispozici dostatek ovoce a zeleniny i v zimních měsících. Zároveň ale upozorňuje na graf (viz obrázek), podle kterého se zdravotní stav obyvatel České republiky pravděpodobně zase začíná zhoršovat. Procento odchylek na chromozomech (tzv. chromozomové aberace; chromozomy jsou části buněk, které obsahují genetické informace) od roku 1993 klesalo. V roce 2000 se ale tento trend zastavil a jejich procento začalo zase stoupat. "Něco se děje. Je těžké určit, co by to přesně mohlo být, s vnějším prostředím to dokonce vůbec nemusí souviset. Měli bychom se ale snažit přijít na to, co se stalo," apeluje Radim Šrám.

Neodůvodněné uspokojení

Souvislost mezi znečištěným ovzduším a zdravím zkoumali i Jiří Skorkovský s Františkem Kotěšovcem ze Zdravotního ústavu Ústí nad Labem ve studii, kde porovnávají úmrtnost v průmyslové oblasti severozápadních Čech v 80. a 90. letech minulého století - tedy v obdobích, kdy se výrazně změnila kvalita dýchaného vzduchu. Při výpočtech brali ohled na teploty, relativní vlhkost, dny v týdnu a další spolupůsobící okolnosti a došli k závěru, že celková úmrtnost i úmrtnost na kardiovaskulární a dýchací nemoci se v důsledku zlepšení ovzduší snížila (u mužů o trochu víc než u žen). Jejich výsledky odpovídají podobné studii z irského Dublinu. Tam po zákazu prodeje uhlí významně kleslo množství prachových částic v zevním ovzduší města, což bylo doprovázeno rovněž výrazným poklesem úmrtnosti.

Přestože ale úmrtnost v severozápadních Čechách poklesla, střední délka života je tu stále přibližně o dva roky kratší než ve zbytku republiky. Jak je to možné? "To kdybychom přesně věděli, tak bychom asi dostali Nobelovu cenu," směje se Jiří Skorkovský a shrnuje, že podle jejich výzkumu by mohlo znečištěné ovzduší odpovídat za přibližně 6 % úmrtnosti u mužů a přibližně 3 % u žen. "Nějaký vliv ovzduší určitě má, ale ostatních vlivů je tolik, že je prakticky nemožné jednoznačně říct, čím je kratší střední délka života v bývalých okresech severočeské uhelné pánve způsobena." Výsledky svého výzkumu ovšem Jiří Skorkovský a František Kotěšovec vidí zřetelně: "Uspokojení se současným stavem, kdy pokles koncentrací prachových částí stagnuje a koncentrace některých škodlivin se zvyšují (oxidy dusíku), není odůvodněné. Za takové situace lze očekávat zpomalení příznivého vývoje a v horším případě i vzestup úmrtnosti."

Efekt se rozplývá

V Evropském parlamentu se nyní diskutuje o možnosti přijmout normy pro PM2,5. I kdyby k něčemu takovému došlo (uvažuje se i nad tím nestanovit zákonem normu, ale pouze doporučenou hodnotu), čistého ovzduší se dosáhne jen konkrétními opatřeními. "Protože máme relativně starý vozový park, přispělo by k čistšímu ovzduší třeba zkvalitnění práce technických kontrol automobilů," uvádí jeden z příkladů, kde je možné něco dělat, Radim Šrám. "Kontroly by se měly intenzivně věnovat hlavně velkým nákladním autům a autobusům, protože ty vypouštějí daleko víc škodlivin než osobní automobily." Podobně ovzduší moc neprospívá dovoz ojetých aut ze zahraničí, jejichž spalovací motory rovněž nemají ideální vlastnosti.

Na koncentraci škodlivin v ovzduší má samozřejmě vliv okamžité počasí: "Při studování strážníků jsme třeba v březnu 2004 naměřili hodnoty podobné, jaké jsou v červnu. Bylo to patrně tím, že hodně foukal vítr a ‚čistil' vzduch." Dny s nevhodnými rozptylovými podmínkami se ale pochopitelně budou vyskytovat stále. Pak můžou situaci výrazně zhoršit i lidé, kteří doma pálí nekvalitní uhlí, nebo dokonce odpad. "Dnes už v zimních měsících v podstatě na celém území republiky není místo, kde by znečištěné ovzduší nemělo vliv například na vývoj plodu," upozorňuje Radim Šrám.

Zatímco v 80. a 90. letech se jasně jednalo o znečištění z velkých stacionárních zdrojů, teď se jako znečišťujícímu faktoru dostává výrazné pozornosti i malým domácím kotlům a hlavně dopravě. "Lze sledovat smutný úkaz, kdy vynaložené finance a úsilí k vyčištění ovzduší s prokazatelným efektem se pomalu rozplývá v důsledku neomezené mobility," říkají autoři na závěr studie o znečištění prachem a PAU.

Další informace:
Podrobněji rozepsaný postup studií včetně metodiky a dalších grafů najdete v časopise Ochrana ovzduší, číslo 5-6 / 2005.

Výzkum: V malých obcích může být stejně znečištěný vzduch jako v průmyslových městech

Článek je převzat z tištěného EkoListu 06/2006.


reklama

 
Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist