Respekt: Čeká nás vodíková budoucnost?
Nám dobře známé atomové reaktory pracují na principu štěpení jádra uranu či plutonia a termojaderná elektrárna vyžívá princip uvolňování energie při slučování atomových jader. To je přesně ten druh energie, díky kterému můžeme pozorovat záři hvězd. Přitom myšlenka využívat fúzi jader pro výrobu elektřiny není nijak nová a vědci se jí zabývali již před druhou světovou válkou. Dnes ale díky neustálému úbytku zásob fosilních paliv a nedůvěře k jaderným elektrárnám a jejich produkci radioaktivního odpadu se otázka termojaderných elektráren stává stále aktuálnější. Pro jadernou fúzi se počítá především s izotopy vodíku deuterium a tritium, které se dají získat ekologicky šetrným způsobem a v přírodě je jich v podstatě nevyčerpatelná zásoba.
Při samotné reakci nevzniká žádný radioaktivní dopad, jen dále využitelné helium. Radioaktivnímu ozáření jsou vystaveny jen některé součásti reaktoru, ale jejich záření je v daleko menší intenzitě než u radioaktivního odpadu atomových provozů. Velkou výhodou je také bezpečnost provozu, který potřebuje jen několik gramů "paliva" a když se jeho přívod uzavře, zastaví se okamžitě i celá reakce. K havárii podobné té v Černobylu nemůže prostě dojít už z principu.
Proč tedy již dávno nevyrábíme elektřinu takto bezpečně? Důvodů je hned několik. Aby vůbec došlo k termojaderné fúzi je potřeba ohřát palivo na teplotu řádově stovek miliónů stupňů. Plazma by samozřejmě zničilo jakékoli pevné zařízení, proto bylo nejdříve potřeba vymyslet jak je pomocí magnetického pole izolovat od stěn reaktoru. Druhý velký problém je záporná energetická bilance. Z dnes existujících experimentálních termojaderných reaktorů žádný nedokáže vyprodukovat více energie, než sám spotřebuje. Nicméně vědci prokázali, že výkon reaktoru se zvyšuje s jeho objemem a proto Evropská unie, Japonsko, Kanada, Rusko, Čína A USA plánují v rámci projektu ITER (International Thermonuclear,Experimental Reactor) stavbu zařízení, které bude schopno vyrobit desetkrát více energie než spotřebuje. Díky členství v organizaci EURA-TOM se na projektu bude podílet i Česká Republika.
Povedou-li se vědecké pokusy, mohla by první termojaderná elektřina začít proudit do komerční sítě kolem poloviny století. Její největší výhodu pak nebude schopnost vyprodukovat levný elektrický proud, ale její absolutní bezpečnost, ekologický provoz a bezproblémové zajištění surovin.
Podle článku Jak vařit z vody Milana Řípy publikovaném v týdeníku Respekt 12. 05. 2003.
reklama
