Ambrozek chce spojit 1. zóny NP Šumavy a zastavit zde těžbu
Podle Ambrozka důvody k těžbě pominuly a nyní je potřeba spojit rozdrobenou první zónu parku, což by mělo pomoci obnovit seberegulační procesy pralesa. Tento nový přístup vítají aktivisté z Hnutí DUHA, Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, v této souvislosti řekl: "Je to mimořádný úspěch našeho osmiletého úsilí o změnu poměrů na Šumavě a skvělá zpráva pro národní park i pro Hnutí DUHA. Ambrozek vlastně říká, že se Šumava má opět změnit v národní park."
Podle Bláhy kácení těžce poškodilo unikátní pralesovité porosty, které měly být ponechány přirozenému vývoji, a vedlo ke vzniku gigantických holin a šíření masivních polomů. Kácení tak mělo na šumavské lesy ničivější důsledky než samotná kůrovcová kalamita.
Podle Hnutí DUHA dochází na Šumavě také k nelegálnímu svážení kmenů z míst, kde by měly zůstat a dochází zde také ke krádežím dřeva. Libor Ambrozek se vyjádřil, že tato záležitost je v šetření Policie ČR.
Ambrozek připomenul dva "filosofické" úhly pohledu na problematiku kůrovcové těžby, kdy jedna část odborníků zastává názor, že je nutné přírodě pomoci, aby se mohla s kůrovcovou zátěží vyrovnat a jiná část naopak prosazuje myšlenku národního parku, do kterého není zasahováno a kde se plně spoléhá na seberegulační procesy přírody, což je například přístup Bavorska k jejich části Šumavy. Ambrozek se podle svých slov hlásí spíše k druhé skupině. Na otázku, zda je možná taková zásadní změna se současným ředitelem NP Šumava Ivanem Žlábkem, odpověděl ministr pouhým: "Uvidíme".
Pro kácení stromů v prvních zónách zasažených kůrovcem se v roce 1999 na základě doporučení vědecká sekce Rady národního parku rozhodl předchozí ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo protesty jak u ekologických aktivistů, tak u části odborné veřejnosti.
reklama
