Cyklostezky pro tatrovky

PRAHA (Ekolist) - O asfaltování cyklostezek v přírodně hodnotných lokalitách Ekolist poprvé psal v článku Budování cyklostezek: Asfalt teče krajinou. K tématu se ovšem vracíme – dalším místem, kde se cyklostezky, často vydávané za pomoc životnímu prostředí, dostávají do konfliktu s přírodou, jsou stezky v nivách řek.

Začátek září, neděle odpoledne, dva dny po slavnostním otevření je na nové cyklostezce podél Tiché Orlice rušno. Prohánějí se tu bruslaři a cyklisté. Chvílemi se zastavuji a fotím, ale od několika kolem prosvištivších si vysloužím velmi nelichotivou poznámku, že překážím v cestě. Aby ne, jsme přece na asfaltové cyklodálnici.

Dosud téměř neregulovaná řeka musela cyklostezce na některých místech ustoupit.
Foto: Hanka Hermová/Ekolist.cz

Říční údolí jsou obecně pro vedení cyklotras a stavbu cyklostezek doporučována. Umožňují totiž překonat delší vzdálenosti bez velkého převýšení. Zároveň v hustěji zastavěných nebo zemědělských oblastech bývají okolí řek posledními přírodními lokalitami v krajině a poskytují zázemí pro rekreaci. V posledních letech ale do údolí českých řek vtrhl „syndrom Dunajské cyklostezky“. Dunajská cyklostezka v Rakousku je oblíbená nenáročná dálková cyklostezka, která vede střídavě po levém i pravém břehu Dunaje a občas odbočuje k okolním památkám a jiným zajímavostem. Když to jde kolem Dunaje, proč by to nešlo i u nás, řekli si plánovači cestovního ruchu a místní politici. A tak se s odkazem na tuto cyklostezku plánují a realizují podél mnoha našich řek dálkové cesty pro cyklisty a inline bruslaře, většinou několik metrů široké a s hladkým asfaltovým povrchem. Pro výstavbu cyklostezky podél řek se navíc často dají využít pozemky, o které se stará správce vodního toku. To je obrovská výhoda, protože se tak poměrně snadno získá souvislý pás území na výstavbu cyklostezky a není nutné podstoupit náročná a dlouhodobá vyjednávání s majiteli jednotlivých rozdrobených pozemků. Správci povodí na svých pozemcích i docela ochotně výstavbu cyklostezky umožňují, ovšem za předpokladu, že se bude jednat o „víceúčelovou komunikaci“, kterou pak budou využívat i jejich vozidla k údržbě toku. Cyklostezka pak musí být postavena tak, aby unesla i naložené tatrovky a jeřáby.

Rozvoj cestovního ruchu se rozhodl povzbudit i region Orlicko-Třebovsko cyklostezkou z Letohradu do Chocně. Oficiálně se cyklostezka jmenuje „víceúčelová komunikace údolím řeky Tiché Orlice a Třebovky“, má mít celkovou délku 40 kilometrů a stát 133,7 milionů korun. Víceúčelová je právě proto, že neslouží jen cyklistům, pěším a inline bruslařům, ale i vozidlům správce vodního toku a místy i jako příjezdová komunikace pro majitele okolních nemovitostí.

Způsob výstavby cyklostezky podél Tiché Orlice se však moc nelíbí ochráncům přírody. Martin Hanousek z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř upozorňuje především na zbytečné zásahy do přirozené řeky, kvůli nimž přišli o místo k hnízdění například ledňáčci a břehule. „Tito ptáci si stavějí hnízda v přírodních nátržích v březích. Břehy však byly na mnoha místech kvůli stavbě cyklostezky zpevněny,“ vysvětluje Martin Hanousek. Na některých místech musela dosud téměř neregulovaná řeka o několik metrů cyklostezce ustoupit, navíc je doplněna o násypy a haldy hlíny, smetí a naházené pokácené stromy. „Kvůli cyklostezce byly káceny břehové porosty, těžko ale říct, proč jsou na jejich místo vysazovány smrky, které v nivě této řeky nemají co dělat, navíc ještě přímo pod elektrickým vedením,“ podivuje se Hanousek. Přitom zdůrazňuje, že on ani jeho kolegové z ČSOP JARO Jaroměř nemají nic proti výstavbě cyklostezek, které respektují hodnotu okolní přírody a krajiny. To se podle nich však v případě Orlické cyklotrasy nestalo.

Cyklostezky se plánují a mnohde dokonce už i staví v údolích snad všech českých a moravských řek. Jen pro příklad je možné uvést údolí Bečvy, Moravy, v plném proudu je výstavba cyklostezky podél Baťova kanálu, postupně vznikají jednotlivé úseky zpevněných cyklostezek podél Labe, někde dokonce po obou jeho březích. Obrysy začíná nabývat i cyklostezka podél Jizery, která by měla vést od pramene až po soutok s Labem. V naprosté většině případů jde a půjde o betonové a asfaltové cesty.

Z toho však mnozí cyklisté radost nemají, a to i když odhlédnou od škod na přírodě. „Drahé a nudné černé pruhy asfaltu se dělají podle metodiky městských dopravních cyklostezek,“ říká Tomáš Kvasnička z České mountainbikové asociace. „Nákladné cyklistické stavby, které jsou tolik potřeba v našich městech, jsou tak přesouvány do volné krajiny. Tam však rekreační návštěvníci včetně cyklistů touží především po těsném kontaktu s přírodou. Necitlivě postavené asfaltové stezky to však neumožňují,“ tvrdí Tomáš Kvasnička.

	Asfaltové a betonové cyklostezky brání budoucí revitalizaci a meandrování řeky.
	Foto: Hanka Hermová/Ekolist.cz

Jiní propagátoři rekreační cyklistiky si ale s přírodou takové starosti nedělají. „Cyklostezkou kolem Tiché Orlice jsem byl nadšený. Nejedná se o rovnou čáru, ale kroutí se krajinou v těsné nebo větší vzdálenosti od řeky. Samozřejmě že si její budování vyžádalo nezanedbatelný zásah do krajiny a v současné době cyklostezka působí v krajině jako cizorodý element. Z vlastní zkušenosti ale vím, že za pár let to bude jinak,“ říká Jaroslav Mikšaník ze sdružení Olomoučtí kolaři. Podle Mikšaníka okolí cyklostezky opět zaroste a cyklostezka se stane nerušivou součástí krajiny. I Jaroslav Martinek, který má v Centru dopravního výzkumu (CDV, jde o vědeckovýzkumnou organizaci spadající pod ministerstvo dopravy) na starosti cyklistickou dopravu, říká, že podél řek by měly být stezky asfaltové. „Dívám se na to pragmaticky. Kde jinde by asfaltové cyklostezky měly být? Minimálně 50 % lidí v České republice trpí nedostatkem pohybu a přitáhne je jedině nenáročná cyklostezka,“ říká Jaroslav Martinek. Podle něj cyklostezka kolem Tiché Orlice dokáže přitáhnout široké spektrum lidí – rodiny s malými dětmi, inline bruslaře i lidi ve středním věku. Asfaltová cyklostezka má podle něj navíc výhodu, že na ní není bláto, ani když prší, a dokáže snáz odolat povodním. „Například Labská cyklostezka u Ústí nad Labem měla povrch částečně asfaltový a částečně přírodní a ten přírodní povrch povodeň úplně zničila,“ argumentuje Martinek. Ústečtí cyklisté však tvrdí, že pětisetletá voda, která se tehdy údolím Labe prohnala, zničila kromě cesty i okolní budovy, a proto není možné na základě této výjimečné události posuzovat odolnost povrchů.

Jaroslav Martinek z CDV hájí hladký asfaltový povrch i kvůli dětem. Podle něj – odkazuje na zkušenosti s vlastními dětmi – mají malé děti radši hladký povrch cyklostezky, zvlášť když mají ujet delší vzdálenost (20–40 kilometrů), protože nemají takovou sílu v rukou a po nerovném povrchu se jim nejede příjemně. „Je to pro ně i rychlejší. Samozřejmě pokud je rodič ‚zapřísáhlý biker‘, bude mít na danou věc jiný názor,“ tvrdí Jaroslav Martinek.

Z asfaltových a betonových cyklostezek v těsné blízkosti vodních toků však vůbec není nadšený Tomáš Havlíček z Atelieru Fontes, který se zabývá projekty se zaměřením na vodní hospodářství krajiny. Podle něj jde o typ investice obecně považované za ekologickou, která ale brání budoucí revitalizaci dřív upraveného toku nebo omezuje meandrování – tedy v případě Tiché Orlice například obnovení zasypaných a zaoraných slepých ramen a tůní. „Podle mě by se měly říční nivy a břehy toků chránit, pouštět by se tam měly jen stavby, kterým voda neublíží a které nebrání přirozeným procesům,“ říká Tomáš Havlíček.

„Příkladem je třeba říčka Litava na jižní Moravě. Podél ní byly v minulosti vybudovány hráze, a to i ve volné krajině mimo zastavěné území. Několik studií navrhlo zrušení nebo odsun hráze. Přesto byla nedávno v koruně hráze postavena cyklostezka. V případě revitalizace by tak byla tato jinak chvályhodná investice zmařena.“ Důvody pro ochranu nivy podle něj nejsou zdaleka jen ekologické, ale i vodohospodářské a ekonomické. „Zkušenosti z nedávných povodní u nás i v zahraničí ukazují, že ani drahé investice do protipovodňových staveb nedokážou vždy spolehlivě ochránit stavby a zařízení v nivách. Nejefektivněji vyjde ponechání niv rozlivům – tak se v nich zadrží voda a nezpůsobují zrychlení povodní jako nevhodně upravené toky,“ říká Tomáš Havlíček.

Jak přiznává Jaroslav Martinek z CDV, tedy z instituce, která v ČR výstavbu cyklostezek intenzivně prosazuje, dopad asfaltových cyklodálnic na přírodu a krajinu nikdo neřeší. „Není to na zakázku,“ říká Martinek. „Na takový výzkum by se musely získat peníze a bylo by potřeba podat projekt na ministerstvo životního prostředí.“ Nad touto informací se však velmi podivuje Tomáš Kvasnička z mountainbikové asociace: „Připadá mi komické, že instituce, která se zabývá rekreačními cyklistickými stezkami a zároveň se jmenuje Centrum dopravního výzkumu, přiznává, že neřeší jejich dopady na krajinu, a k tomu navíc tvrdí, že výzkum nemá v zadání. Jestli CDV není schopné, ať už samo nebo ve spolupráci s jinými institucemi, výzkum uskutečnit, mělo by přestat předstírat, že je na tuto problematiku odborníkem.“

Článek je převzat z tištěného Ekolistu 11/2007.

Hanka Hermová

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Poslat upozornění na tuto zprávu:

Od koho: Váš e-mail:
Komu:

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Jan Smola Kvůli zachování prostoru pro další meandrování dosud neregulované řeky Lučiny V Havířově byla cyklostezka od vodního toku odsazena asi o 50m! A nejen to! Aby asfaltový povrch v údolní nivě nepůsobil rušivě, byl místo asfaltu požadován povrch mlátový, tedy jakási obdoba zpevněných cest známá z našich zámeckých parků. Jde to! Jen chtít...   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Aleš V tom s Vámi souhlasím , proč asfaltovat cyklostezky , je to zbytečné, kolo projede dobře i po normální lesní cestě a traktor také - nic jiného do normálního lesa nepatří! Dle mého názoru je asfaltování cyklostezek vyhazováním peněz. Lépe peníze věnovat na stavbu dálnic nebo rychlostních silnic, případně na opravy a narovnávání silnic 2. a 3. tříd.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: M.Z. S tim bych souhlasil rekneme na Ukrajine nebo v Tibetu (oblibena to zeme ohledne ekologickych zprav na tomhle serveru :-) Jet po ztvrdle suche hline misto asfaltu - to uz je jedno, a v rozsahlem Tibetu zas neni tolik asfaltu, aby hrozila ekologicka devastace nejcennejsim biotopum toho uzemi. V oblastech jako je treba zmineny horni tok Jizery - kde prsi skoro porad (1500 mm v prumernem roce) je ale asfalt rozhodne vhodnejsi alternativou pro svatecni vyletniky na kolech nez hluboce rozjezdene blato na ceste s velikymi, nikdy nevysychajicimi kaluzemi. I kdyz to druhe zdejsim pravovernym ochrancum neporusene prirody prijde urcite ekologictejsi. Neberou v uvahu (m.j.) ze prani takto zablaceneho odevu spotrebuje vic skodlivych fosfatu i energie, zivotnost kol plnych pisku a blata v loziscich se taky snizuje (a tim i spotreba cennych surovin) atd. atd.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Aleš Jenže Vy jezdíte na kole pro zábavu , a můžete jít po té cestě třeba pěšky, takže potřebujete skutečně asfalt? Není lepší ty peníze dát třeba na opravu zatáčkovité nebezpečné cesty kudy jezdí lidé pro práce , protože je to jediná možná trasa?   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Jan Smola Milý M.Z., abyste nemusel prát špinavý oděv nebo se plahočit po nezpevněných lesních či polních cestách, můžete sedět doma. Nikdo Vás přece nenutí, abyste se jezdil či chodil tam, kde Vám to nevyhovuje.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: M.Z. Me to tam ale vyhovuje :-) a myslim, ze i ta priroda mene "utrpi" (vyznam tohoto pojmu kazdy muzeme chapat jinak) dobre postavenou asfaltovou cyklostezkou, nez kdyz lidi jezdi terenem nebo i zpevnenou cestou. Mimochodem zrovna v tech Jizerkach je uz 20 let vetsina cest asfaltovanych (od dob svozu kalamitniho dreva) nerekl bych ze to atraktivitu tech mist u prirodomilnych navstevniku snizuje, spis naopak. Jinak staveni cyklostezek by se melo dit za rozumne penize a nemelo by byt zaminkou ci duvodem spatne pece o normalni silnice. Nezastavam nazor "cyklostezky za kazdou cenu vsude" nekam se fakt moc nehodi resp. jejich budovani za kazdou by bylo asi neumerne drahe. (V Praze napriklad...)   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Michal Janda Jako že když přírodu míň poškodíme tím, že tam uděláme asfaltku aby to samé místo lidi nerozchodili a nerozjezdili? Mně teda přijde i rozježděná cesta šetrnější k přírodě než asfalt. A ty Jizerky, není to spíš tím že jsme si na to prostě zvykly? Já si nemyslím že by se přírodas měla přizpůsobovat lidem, ale právě naopak. Pokud někomu vadí že se v přírodě ušpiní tak ať zůstane doma nebo jde do parku.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 7. 11. 2007 Název: Cyklostezky mohou být levné... Ale nebudou... Autor: VlK Aleš: I na kole se jezdí do práce, nejen v autě po silnici. V blízkosti měst má asfaltovaná cyklostezka význam. V přírodě mě osobně spíš vadí. Ale pokud je to z důvodu víceúčelové komunikace, dokážu to jakžtak pochopit/strpět. M.Z. Jinak vybudování cyklostezek lze pořídit dost levně, bohužel někde je to šíleně drahé, protože se nedodržuje stále zákon při novostavbách myslet na budoucí cyklostezky. Takže pak dodatečné dělání cyklostezek stojí obrovské peníze. Jako např. v Praze. Tam to asi nakonec dopadne tak jak v Londýně, prostě jeden pás na všech silnicích se zabere ve prospěch autobusů, taxiků a kol (možná i motorek, to si nejsem jist)... Jsem zvědav co budou pak říkat řidiči...   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 7. 11. 2007 Název: Cyklostezky mohou být levné... Ale nebudou... Autor: Aleš Mě z principu asfaltka v přírodě nevadí, ale problém vidím jen ve vyhazování peněz. Nicméně to chápu tak, že většina lidí jelikož žije ve velkých městech není zvyklá na pobyt v přírodě a tak projíždět přírodou po asfaltové silnici je pro ně přitažlivější než jet poklasické lesní cestě. Já protože žiji téměř v lese tento problém nemám - po dešti mi bláto připadá přirozené a jak říkám kolu a traktoru takovéto komunikace vyhovují. Co se týče cyklostezky ve městě tam je situace jiná.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 7. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: J.Sikora v Sasku jsou lesní cesty bez asfaltu a ve výborném stavu, je to jen o konstrukci povrchu a údržbě, sváteční vyjedou 5x do roka a za deště nejezdí, a ti co mají kolo jako koníčka si ho chtějí užít a to asfalt neumožní, pokud malé děti jezdí jen svátečně tak je nehoňte takové dálky a zkuste z nimi projet pár kilometrů ale zábavných, určitě se jim to bude líbit více než dřít desítky po asfaltu   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 7. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: Jan Smola Je to skutečně o přístupu lidí k dané problematice. Asfalt je obecně pro účely cyklostezek preferován, a to bezhlavě, bez citu ke krajině, bez schopnosti vnímat prostor využívaný lidmi diferenciovaně. V hustě zastavěném území, popřípadě v lokalitách silně urbanizovaných nebude mít proti asfaltu asi nikdo výhrady. Ve volné krajině je to však strašné a ohyzdné. Je to, jako byste u hodnotné sakrální stavby vybudovali vysílač. Ztratili jsme cit pro krajinu a obhajujeme to legislativou. Fujtajbl! Můj děda, když viděl rvát někoho bezhlavě na jaře prvosenky, vzal hůl a takového jedince prohnal. Vůbec ho nezajímalo, že prvosenka není chráněná! Pro něj ty prvosenky měly význam samy o sobě, že byly, rostly, těšily ho svou ušlechtilou krásou a jedinečností. Urvat je a pak vyhodit, tak to pro něj bylo něco neslýchaného. My dnes krajinu sdíráme z kůže a nic přitom nepociťujeme...   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: tmoravec No obavam se, ze skutecnost, ze jsou takove nesmyslne asfaltove cyklostezky drahe, je hlavnim duvodem, proc se vubec staveji. Majitele stavebnich firem jsou prece taky museji z neceho zit.   Reagovat Zpět na diskusi

Datum: 6. 11. 2007 Název: Není tak tomu všude!!! Autor: M.Z. No dobre, ale fakt ze u nas se treba dalnice stavi draz nez vedle v Nemecku bych oddelil od diskuse, zda na dane ceste ci silnici je obecne vhodnejsim povrchem asfalt, tvrdy makadam ci blato :-)   Reagovat Zpět na diskusi