Programové prohlášení vlády -       ekologické pasáže

1. Úvod

Vláda České republiky předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky své programové prohlášení jako podklad pro hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře vládě. Na rozdíl od minulosti, kdy toto programové prohlášení bylo předkládáno současně s hlasováním o důvěře, považuje vláda za svou povinnost seznámit Poslaneckou sněmovnu s programovým prohlášením v takovém časovém předstihu, který by umožňoval toto prohlášení zevrubně analyzovat. Tímto způsobem vyjadřuje vláda svoji úctu k zákonodárnému sboru a své přání s Poslaneckou sněmovnou účinně komunikovat.

Programové prohlášení je rozčleněno do pěti základních částí. Ve druhé části definuje vláda cíle, k jejichž naplnění chce svou politikou přispět. Ve třetí části je definována výchozí situace vlády. Konečně ve čtvrté, nejpodrobnější části, předkládá vláda svoji představu konkrétních opatření, jež chce zejména formou návrhů zákonů předložit Poslanecké sněmovně a následně Senátu tak, aby bylo možné uskutečnit přechod od výchozí situace k vytyčeným cílům. Vláda si je vědoma, že u každého z těchto návrhů zákonů se svým způsobem bude muset znovu ucházet o důvěru Poslanecké sněmovny. Menšinová vláda nemůže uskutečňovat svůj program jinak, než na základě komunikace se všemi parlamentními stranami. Vláda věří, že jí předkládané návrhy zákonů budou posuzovány podle jejich věcného obsahu, a že se jí v podmínkách parlamentní demokracie podaří potřebný souhlas získat.

2. Cíle

(...)

Důraz na dlouhodobé zakotvení své politiky hodlá vláda demonstrovat tím, že v případě vyslovení důvěry rozpracují jednotlivá ministerstva do konce prvního čtvrtletí 1999 dlouhodobé rozvojové koncepce svých resortů včetně čtyřletého legislativního plánu. Potřebujeme koncepci bytové, energetické i dalších politik stejně tak, jako vedle jednoročního zákona o státním rozpočtu potřebujeme alespoň střednědobý rozpočtový výhled. K tomu nás ostatně zavazují i požadavky Evropské unie, předpokládající existenci takových koncepcí.

4. Navrhovaná opatření vlády

(...)

4.1 Demokratický právní stát

(...)

V oblasti tvorby a aplikace právního řádu považuje vláda za hlavní prioritu posílení právního vědomí cestou nastolení skutečné vynutitelnosti práva. Hlavní příčinu současného zcela nepřijatelného stavu vláda spatřuje jednak v nepřehledném a nesystematickém právním řádu a v nemenší míře i v neúnosných průtazích soudních řízení, které vedly ke ztrátě důvěry občanů v právo a pořádek. Vláda je proto rozhodnuta přistoupit k řadě opatření vedoucích k zásadní změně současného stavu. Půjde především o tyto kroky:

(...)

• k naplnění ústavního práva na informace budou předloženy návrhy scházejících zákonů (o hromadných sdělovacích prostředcích, o rozsahu chráněných osobních údajů a o kontrole informačních systémů), které vytvoří prostor pro uplatnění práva na informace o činnosti veřejné správy a o hospodaření státu se společnými prostředky. Vláda podpoří senátní návrh zákona o svobodném přístupu k informacím;
(...)

4.2 Hospodářská politika

Důležitou součástí zvýšení transparentnosti ekonomických vztahů bude politika postupné deregulace tzv. přirozených monopolů a vytvoření konkurenčního tržního prostředí. V oblasti tzv. přirozených monopolů (zejména rozvody energií, tepla, vody apod.) bude vláda prosazovat právní úpravu, která umožní právně regulovat ceny tak, aby nebyly nepřiměřené, a výhledově navrhne legislativní úpravu, která umožní podnikání v těchto oblastech i na neziskovém principu a zachová rentabilitu v závislosti na množství, kvalitě produktu a co nejnižší ceně pro spotřebitele. V oblasti ostatních monopolů se vláda zasadí o důsledné dodržování předpisů soutěžního práva a ochranu trhu antidumpingovým zákonem. Oba druhy monopolů bude třeba důsledně cenově i nákladově kontrolovat. Vláda urychleně připraví vytvoření efektivního regulačního rámce a zřídí instituci nezávislého regulátora v oblasti telekomunikací a v oblasti výroby a distribuce elektrické energie a zemního plynu. Regulace lokálních monopolů ve výrobě tepla bude přenesena v maximální možné míře na orgány regionální samosprávy. Na tyto kroky naváže uvolnění vstupu konkurence do uvedených odvětví a postupná cenová deregulace. Předpokladem pro uskutečnění deregulací tzv. přirozených monopolů bude zpracování dlouhodobých státních koncepcí rozvoje uvedených oblastí. K zajištění uvedených úkolů předloží vláda v roce 1999 nový telekomunikační a energetický zákon.

(...)

4.2.1 Veřejné finance

(...)

Zásadním prvkem reformy veřejných financí bude reforma daňové soustavy. Cílem reformy daňové soustavy je vedle zohlednění připravovaného vzniku samosprávných regionů především aproximace české daňové soustavy k postupně harmonizovaným daňovým soustavám v EU. (...) Ve svých návrzích bude vláda vycházet z těchto principů:

(...)

• v souladu s dovršením daňové reformy do podoby vyhovující směrnicím EU vláda předpokládá využití mechanismu ekologických daní.

4.2.2 Průmyslová politika a podpora podnikání

(...)

Vláda bude v rámci své vnitřní a zahraniční politiky posilovat prestiž českého průmyslu a zpracuje konkrétní průmyslovou, energetickou a obchodní politiku, jejíž součástí budou konkrétní rozvojové programy.

(...)

Vláda urychleně vypracuje dlouhodobou energetickou koncepci orientovanou na snižování energetické náročnosti v podnikové sféře i v domácnostech a respektující strategické zájmy státu i zájmy konečných spotřebitelů. S energetickou politikou úzce souvisí konkretizace surovinové politiky se zaměřením na snižování surovinové náročnosti výroby.

(...)

4.2.3 Doprava a spoje

Vláda zajistí v sektoru dopravy a spojů rozpracování a dopracování dopravní politiky v oblasti železniční, silniční, vodní, letecké dopravy a integrované osobní i nákladní přepravy. Přijme dále rozsáhlá opatření pro zkvalitnění služeb v oblasti telekomunikací, radiokomunikací a pošt.

Provede transformaci Českých drah respektující podmínky účetního oddělení železniční infrastruktury od vlastního provozu. Umožní současně partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje – soukromý kapitál umožní nahradit jinak nedostupné veřejné prostředky.

Vláda bude věnovat pozornost zvyšování bezpečnosti dopravního provozu, zkvalitňování dopravní obslužnosti a ekologizaci dopravy.

K zajištění uvedených cílů vláda nad rámec již přijatých souhrnných opatření k realizaci usnesení vlády ČR o dopravní politice:

1. předloží návrh zákona na vytvoření Fondu dopravy ČR v návaznosti na etapové plné zpoplatnění dopravní cesty (s důrazem zejména na silniční dopravu) a další prvky harmonizace daňového systému se systémem EU. Současně umožní zkvalitnit základní dopravní obslužnost, na níž má každý občan nárok jako na součást svých sociálních a občanských práv. Vytvoření vlastních prostředků státu je předpokladem využití nabízené pomoci Evropské unie;
2. dopracuje podmínky účasti veřejných rozpočtů na dopravní obslužnosti území v návaznosti na zásady, přijaté EU;
3. vypracuje na základě přijaté dopravní politiky dlouhodobou strategii rozvoje železniční, silniční, vodní, letecké a integrované dopravy, zahrnující příslušnou legislativu a ekonomické a jiné nástroje k jejich prosazení;
4. bude dbát o dodržování technických parametrů vozidel, jejich přípustného vytěžování a opatření proti nadměrnému převisu nabídky kapacity dopravních prostředků nad poptávkou.

K zajištění uvedených úkolů předloží vláda Parlamentu ČR novelu zákona o drahách, o transformaci ČD, novelu zákona o pozemních komunikacích, zákon o integrovaných přepravních systémech, zákon o telekomunikacích a zákon o poštovních službách. V dopravě a spojích zabezpečí doplňky všech již přijatých zákonů, které jsou nutné k odstranění odchylek proti legislativě EU a které by byly na překážku čerpání grantů z EU na programy a projekty k podpoře národního programu přípravy na vstup do EU. Posléze půjde i o předpoklad zajištění kompenzace za náklady a ekologickou zátěž, které bude vystavena ČR z dopravních důsledků integrace Evropy.

4.2.4 Zemědělství

Základním programovým cílem vlády ČR v oblasti zemědělství je ukončit zmenšování rozměru a ekonomického propadu zemědělství a zabránit další devastaci venkovského prostoru. Vláda bude proto v souladu s regionálními rozvojovými programy vytvářet podmínky pro zvýšení úrovně a rozsahu kvalitní zemědělské produkce především v produkčních oblastech. Na druhé straně podpoří ekologickou stabilitu, osídlení a funkčnost venkovských oblastí i v zemědělsky nevýhodných přírodních podmínkách.

S ohledem na přibližující se termín vstupu ČR do EU bude provedena harmonizace právních norem a předpisů. V zemědělství a zpracovatelském průmyslu budou rozvíjeny programy investičních a modernizačních podpor s cílem přiblížit úroveň konkurenceschopnosti těchto odvětví úrovni EU.

Vycházejíc z principů Společné zemědělské politiky EU vláda zpracuje koncepci agrární politiky směřující ve svých cílech především k:

• zabezpečení potravinové bezpečnosti z domácích zdrojů;
• vyrovnání nerovnoprávného postavení zemědělských prvovýrobců jako cenových příjemců na trhu;
• zohlednění podnikatelského znevýhodnění zemědělství daného stanovištními podmínkami, omezeními z důvodu veřejného zájmu a přikázanými režimy hospodaření;
• podpoře mimoprodukčních a environmentálních funkcí zemědělství včetně ekologického zemědělství a nepotravinářského využití zemědělské produkce.

Součástí koncepce agrární politiky bude rovněž zvýšení účinnosti a rozsahu podpor a dotací sloužících jako systémový mimocenový nástroj úhrady multifunkčnosti zemědělství, stabilizace cen potravin a udržení příjmů zemědělců. V rámci srovnání podmínek s EU bude navrženo přijetí tzv. zelené nafty.

(...)

Vláda ČR považuje lesy za významné celospolečenské vlastnictví s jejich nejen hospodářským, ale i ekologickým a sociálním rozměrem. Lesní hospodářství bude orientovat na trvalý rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. Podpoří účelnou restrukturalizaci domácího dřevozpracujícího průmyslu.

Vláda si je rovněž vědoma nutnosti harmonizace zájmů ochrany vod jako nenahraditelné složky životního prostředí a jejich významu k uspokojování individuálních a celospolečenských potřeb. Prioritním úkolem bude příprava návrhu nové vodohospodářské legislativy včetně zkvalitnění systému protipovodňové ochrany.

Pro zajištění kontinuity i perspektivy podnikání v zemědělství, lesním a vodním hospodářství bude podpořeno odborné školství, výzkum a věda.

4.2.5 Regionální rozvoj a bydlení

(...) Vláda ČR považuje odvětví stavebnictví za významné růstové odvětví národního hospodářství. Jeho rozvoj přináší významné multiplikační efekty v navazujících odvětvích průmyslu. Předpokladem je obnovení jeho hospodářského růstu a dosažení intenzity stavění obvyklé v zemích Evropské unie. K tomu přispěje podpora investování do bytové výstavby, dopravní a technické infrastruktury a veřejných investic.

(...)

4.3 Sociální oblast

(...)

4.3.3 Věda a výzkum

Schopnost společnosti nalézat nové poznatky a osvojovat si je, využívat moderní technologie a vychovávat odborníky na světové úrovni je předpokladem zvyšování hmotné i duchovní úrovně státu.

Vláda proto společně s vědeckou obcí, podniky a uživateli připraví národní politiku výzkumu a vývoje vycházející z mezinárodně přijatých závazků, která bude srovnatelná s politikami vyspělých zemí a bude orientována zejména na:

• nalezení priorit výzkumu a vývoje, zaměřených v průmyslu na proexportně nejvýkonnější obory a na obory nezbytné pro dlouhodobý ekologicky orientovaný hospodářský rozvoj;

4.3.7 Životní prostředí

V ochraně životního prostředí bude vláda prosazovat princip trvale udržitelného rozvoje při současném respektování souvislostí ekonomických, sociálních a mezinárodních. Na základě jednoho z principů zemí Evropské unie - principu integrity ochrany životního prostředí s ekonomickými aktivitami - zahrne aspekty ochrany životního prostředí v připravovaných hospodářských koncepcích.

Vláda naváže na vše pozitivní, co bylo dosud vykonáno v oblasti životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji. Uvědomuje si však, že stanovení konkrétních, adresných kroků právě v oblastech hospodaření se surovinami či v programech úspor energií nás teprve čekají. Tak, jako nelze žít nad poměry, není ani v oblasti nakládání s přírodními zdroji přípustné žít na úkor příštích generací. Proto jako první opatření při  novelizaci právních předpisů určujících nakládání s neobnovitelnými přírodními zdroji - nerostnými surovinami - bude vláda novelizovat zákon o ochraně a využití nerostného bohatství a zákon o geologických pracích. Tím zdůrazní racionální využití nerostných surovin a zároveň posílí vliv obcí i majitelů pozemků na rozhodování o průzkumu a těžbě ložisek nerostných surovin.

V oblasti odpadového hospodářství a využití druhotných surovin je nezbytné vedle úpravy nakládání komunálním odpadem definovat v rámci novely stávajícího zákona o odpadech pojem druhotná surovina. Tímto nezbytným krokem napomůže vláda v podmínkách tržního hospodářství k využití odpadů.

Uvážlivé využití krajiny a čerpání přírodních zdrojů je podmínkou trvale udržitelného života jednotlivce, obce i celé společnosti. Proto bude přehodnocena působnost ústředních orgánů státní správy v územním plánování a lesním a vodním hospodářství s důrazem na vyvážené přírodní podmínky akceptující využití stále vzácnějšího přírodního zdroje - prostoru. Ve vazbě na toto přehodnocení bude předložen nový zákon o vodách. V souladu s tím, vláda předloží návrh změny zákonné úpravy územního plánování, která nově vymezí působnost ministerstva životního prostředí ve využívání území. Takto zákonem danou regulací využití území, provázanou s dalšími složkami životního prostředí - ochranou půdy a vodním hospodářstvím - je možné zpřísnit pravidla pro využívání území včetně zátopových ploch.

V rámci posuzování dopadů činností a staveb na životní prostředí bude předložen nový zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.

Český průmysl nemá na nutnou obnovu technologií, které by méně čerpaly přírodní zdroje a znečišťovaly životní prostředí, dostatečné finanční zdroje. Ke snížení úvěrové zátěže na tyto účely bude v mnohem větší míře něž doposud využit stávající mimorozpočtový zdroj - Státní fond životního prostředí.

Jedním z nástrojů, jimiž lze podpořit zároveň ochranu životního prostředí i efektivitu výroby jsou environmentální systémy řízení podniků. Vláda podpoří zavádění těchto systémů a předloží právní úpravu prevence průmyslových havárií.

Budou přijaty nové zásady poskytování finanční pomoci při živelných pohromách. Budou přijaty předpisy, které začlení ochranu přírodních zdrojů do připravovaného zákona o krizových situacích. Zákon o krizových situacích bude zahrnovat nejen ochranu lidských životů, ale bude popisovat i ochranu důležitých přírodních zdrojů, jako jsou např. zdroje vod.

V ochraně přírody zaměří vláda svou činnost na zkvalitnění role státu. Předloží například zákon o správě chráněných krajinných oblastí. Po zvážení navrhne další velkoplošná chráněná území, jako je např. návrh na zřízení národního parku České Švýcarsko. Vláda bude prosazovat ochranu ekosystému.

Minulá léta nám však zanechala i zásadní a doposud neřešené otázky. Jednou z nejsložitějších je otázka dostavby jaderné elektrárny Temelín. Vláda bude při svém rozhodování vycházet především ze závěrů komise, ustavené na základě usnesení vlády č. 465 z 1. července t.r. a složené z našich i zahraničních expertů.

4.4 Vnitřní bezpečnost, obrana, zahraniční politika

(...)

4.4.3 Zahraniční politika

(...)

Vláda bude usilovat o to, aby dojednané podmínky vstupu do Unie odpovídaly českým národním zájmům. Vstup do Evropské unie ovlivní všechny oblasti života české společnosti i každého občana. S ohledem na závažnost tohoto kroku je vláda rozhodnuta předložit ke schválení ústavní zákon o referendu a posléze iniciovat referendum o přistoupení ČR k Evropské unii.

Vláda rozpracuje strategii vstupu do Evropské unie s cílem orientovat jednotlivá odvětví na očekávané změny. Naváže na existující národní program přípravy ČR na členství v EU, přičemž krátkodobé i střednědobé priority v přípravě na členství v Unii budou každoročně zpřesňovány . Vláda zajistí plné a efektivní využití zvýšené hospodářské pomoci, kterou Evropská unie poskytne ČR v rámci programu Agenda 2000. Zejména vytvoří podmínky pro vznik samosprávných regionálních orgánů, jejichž existence je nezbytná pro to, aby ČR získala a byla schopna absorbovat příspěvky ze strukturálních fondů Unie. Vláda je též rozhodnuta plně využít možností, které byly vytvořeny v Evropské investiční bance k financování projektů v zemích, které požádaly o členství v Evropské unii.

(...)

5. Závěr

Vláda České republiky předpokládá, že o plnění tohoto programového prohlášení bude Poslaneckou sněmovnu každoročně informovat. Vláda je připravena k nejširší komunikaci s odbornými výbory Poslanecké sněmovny při přípravě návrhů zákonů. Vláda věří, že po uplynutí jejího čtyřletého funkčního období bude moci své nástupkyni předat zemi v podstatně lepším stavu, než v jakém ji převzala.