Koalice Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové a Unie svobody - Demokratické unie kandiduje do Poslanecké sněmovny pod číslem 25. KDU-ČSL má v současné době 20 poslanců, US-DEU 17. Předsedou KDU-ČSL je JUDr. Cyril Svoboda, předsedkyní US-DEU je JUDr. Hana Marvanová.

Ekologické pasáže volebního programu
Vybrali jsme pro vás části volebního programu Koalice, které se týkají životního prostředí.

Dáme věci do pořádku - Kompletní programové prohlášení Koalice na jejich oficiálních stránkách

Kandidáti Koalice - Oficiální představení na serveru Koalice

Lidovci schválili teze své ekologické politiky - 28. 6. 2001 - článek EkoListu představující ekologickou politiku lidovců

Co slibuje Unie svobody? - 14. 11. 2001 - článek EkoListu, v němž jsou představeny teze ekologického programu Unie svobody

Hlasování v Poslanecké sněmovně
EkoList po drátě pro vás připravil přehled 33 hlasování o pozměňovacích návrzích zákonů, případně o návrzích zákonů jako celku, které se týkají oblasti ochrany životního prostředí. V přehledu samozřejmě naleznete i to, jak hlasovali poslanci KDU-ČSL a US-DEU.

Odpovědi na předvolební anketu
Předvolební anketa, v níž zástupci kandidujících stran odpovídali na otázky EkoListu. Zde jsou odpovědi KDU-ČSL a US-DEU.

1. Jaká by měla být podle názoru vaší strany role veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí? Jste spokojeni se současnou úpravou účasti veřejnosti tak, jak ji zavedl zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Účast veřejnosti na rozhodování o problémech životního prostředí chceme přinejmenším zachovat, spíše však rozšířit. Nedůvěra občanů v politiku a politiky pramení podle našeho názoru především z pocitu, že nemohou nic ovlivnit. A to hodláme změnit.
Současná podoba příslušných ustanovení zákona o ochraně přírody v této otázce v podstatě vyhovuje. Drobné vyjasňující úpravy by sice jejímu účelu pomohly. Jejich předložení ovšem brání oprávněná obava, aby se nestalo záminkou k dalšímu z mnoha útoků odpůrců samotného principu účasti veřejnosti na přípravě závažných rozhodnutí ovlivňujících životní prostředí. Náš klub již několikrát hlasoval proti takovým návrhům předkládaným poslanci ODS.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí bude nutné novelizovat v duchu příslušné evropské směrnice. Není totiž dořešena forma účasti veřejnosti na rozhodování o koncepcích a politikách (tzv. strategická EIA).

RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU:
Účast veřejnosti je v zákoně o ochraně přírody a krajiny v principu ošetřena dobře. Určité znevýhodnění může obsahovat podmínka přihlášení se do řízení do osmi dnů od jeho zahájení. Řízení je totiž zahájeno často podáním, a proto by tam mělo být spíše něco jiného - např. od vyrozumění. Na druhou stranu se domnívám, že by pro účast v řízení mohly být stanoveny jasnější podmínky, omezující možnost jakéhokoliv zneužití účasti veřejnosti resp. nevládních organizací v tom nejobecnějším slova smyslu - např. tak, jak je to obsaženo v některých západoevropských právních předpisech. Podstatně problematičtější je formulace podmínek účasti veřejnosti v zákoně 100/ 2001 Sb. Domníváme se, že praxe ukáže, že ta nová úprava je horší než tomu bylo v předchozím zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí 244/1992 Sb., a bude ji ve výhledu žádoucí změnit.
Shrnuto obecně, Unie svobody celkově považuje účast veřejnosti v ochraně životního prostředí za jeden z prvků fungující občanské společnosti a demokracie jako takové a doložila to opakovaně hlasováním proti návrhům, které účast a informovanost veřejnosti měly okleštit.
Tristní je, že náš parlament dosud po čtyřech letech neratifikoval Aarhuskou úmluvu. Jsme přesvědčeni, že stát by měl vytvořit podstatně lepší podmínky zaintegrování nevládních organizací do péče o přírodní prostředí, tak jako tomu je například v Británii a Nizozemí, kde nevládní pozemkové spolky převzaly výraznou část funkcí jinde zajišťovaných státem a dělají to často lépe a často i levněji.

2. Jakou roli by v energetické politice ČR měla v budoucnu hrát jaderná energie?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
KDU-ČSL nesouhlasí se stavbou dalších jaderných elektráren. Odpovědní politici nemohou souhlasit s provozem technologie, která nemá vyřešeny dlouhodobé dopady svého provozu. Přenášení řešení negativních důsledků našich činů na příští generace je navíc v přímém rozporu s principem trvale udržitelného rozvoje, k němuž se naše strana hlásí.
Z tohoto pohledu velmi kriticky komentujeme také vážné problémy dostavovaného Temelína.
Ministr za KDU-ČSL Martin Bursík v Tošovského vládě prosadil návrh na vytvoření mezinárodní expertní komise k posouzení této elektrárny. Její závěry potvrdily, že je Temelín nerentabilní a zbytečný. Představitelé KDU-ČSL kritizují také demokratický deficit při rozhodování o dostavbě Temelína. Návrh na referendum o Temelínu předložený poslanci Ambrozkem (KDU-ČSL), Mlynářem (US) a Buzkovou (ČSSD) však odmítla sociálnědemokratická vláda a následně smluvně opoziční poslanci. Současný téměř dvacetiprocentní podíl jaderných zdrojů (JEDu) na celkové (netto) výrobě energie by se po spuštění obou bloků Temelína zvýšil ke 40 procentům. Je otázkou, jak s tak obrovským nárůstem nadbytečné produkce energie naloží vláda či případný budoucí vlastník akciové společnosti ČEZ. Naše energetická politika naváže na státní program na podporu úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů, připravený Tošovského vládou. Narozdíl od současné vlády budeme jeho aktualizované cíle plnit. Naším cílem je nezaostat za energetickou politikou EU usilující o dosažení 12% podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v roce 2010. Podle německého vzoru předložíme zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Rozvoj efektivní energetiky i výroby podpoří také naše daňová reforma.
Velmi kriticky se stavíme k privatizačním podmínkám vlády a jejím snahám o vytvoření ještě většího energetického monopolu, které výše uvedeným cílům brání.

RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU: Malou. Domnívám se, že většinovým názorem v US-DEU je ten, že jaderná elektrárna Temelín je posledním příspěvkem v naší cestě rozvoje energeticky náročného hospodářství.
Jaderná energetika má v sobě několik rovin, které je vždy nutné zvažovat - bezpečnostní, environmentální (a to jak pozitivní tak negativní), ekonomickou i energetickou. Po 11. září 2001 rizika bezpečnostní nabyla zásadního významu. Naše hospodářství by se mělo ubírat především směrem snižování energetické náročnosti a podstatně většího podílu ve využívání obnovitelných energetických zdrojů. Pakliže tuto cestu nepodnikneme, bude to špatné jak pro naše životní prostředí tak i pro celkovou ekonomickou prosperitu a konkurenceschopnost. Důležité je, že dostojíme bez problémů Kjótským závazkům díky rozpadu monstrózního komunistického průmyslu v 90. letech bez stavby nových jaderných elektráren. Avšak stejně důležité je, abychom tohoto časového předstihu využili a nepromarnili ho nicneděláním a vývojem samospádem. Tato naše potenciální výhoda se nebude opakovat.
Nikdy by se však nemělo říkat téměř nikdy. Výzkum se vyvíjí velmi rychle a nelze vyloučit, že za několik málo desetiletí může být diskuse vedena v poněkud jiných podmínkách.

3. Jaký je postoj vaší strany ke snahám o řešení globálního oteplování? Jste spokojeni s tím, jak to řeší tzv. Kjótský protokol? Jaký je váš názor na plán amerického prezidenta Bushe (zveřejněný 15. února 2002) na omezování emisí skleníkových plynů?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Z priorit naší energetické politiky vyplývá, jakým způsobem chceme podpořit zefektivnění výroby i spotřeby energie a rozvoj perspektivních obnovitelných zdrojů energie. Právě zde vidíme cestu, jak řešit problém globálního oteplování. Kjótský protokol je mírným pokrokem, jehož hlavní přínos spočívá ve vytvoření rámce a základu k nezbytným dalším krokům. Sám o sobě ovšem problém neřeší.
Prezident Bush se svým jalovým kontra-návrhem pokouší vyhnout odpovědnosti za americký bojkot Kjótského protokolu. Myslím, že se mu to nepodařilo a své zemi způsobil velkou mezinárodní ostudu.

RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU:
Globální oteplování považujeme za závažný problém, který není produktem pouze pomatených vědců, jak jej interpretují někteří duševní giganti naší politické scény. Jakkoliv věc je komplikovaná a hodně toho je ještě k objasnění, podíl lidských aktivit je neoddiskutovatelný, a proto je zcela na místě princip předběžné opatrnosti. Přestože Kjótský protokol jako nic na světě není ideální a jeho obsah pro naši zemi nemá prakticky žádný dopad, je lepší že je než kdyby nebyl. Pro Evropskou unii jako celek však jeho naplňování nebude jednoduché a to zejména s ohledem na programy útlumu využívání jaderné energie v mnoha zemích. Prezident Bush, kromě mnoha pozitivních výkonů, předkládá velmi problematické až nešťastné záměry v ochraně životního prostředí. Přesto ani on a Spojené státy americké nežijí ve vzduchoprázdnu, a proto po odmítnutí Kjóta jako celku předložil alespoň dílčí příspěvek k řešení tohoto celosvětového problému. Je to nedostatečné, ale na druhou stranu je to trochu průlom - USA se přihlásily slabě, ale přesto k spoluzodpovědnosti. Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco Bushův program se hlásí pouze k zpomalení negativních trendů nárůstu produkce skleníkových plynů, Kjótský protokol požaduje absolutní snížení produkce skleníkových plynů. Přesto si na nepatrnou obhajobu Spojených států amerických neodpustím uvést, že na rozdíl od hodně zemí, které se snadno hlásí k mnoha bohulibým celosvětovým projektům, ale pak je, bohužel, nenaplňují a všemožně oddalují, se USA svým závazkům snaží vždy dostát.

4. Koho by vaše strana, pokud by měla tu možnost, nominovala na posty ministrů životního prostředí, zemědělství a dopravy a spojů?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Jednotlivá témata mají v naší straně na starosti odborní mluvčí - v případě volebního vítězství by se s největší pravděpodobností stali ministry právě oni. Pro životní prostředí je to Libor Ambrozek, pro zemědělství Jan Grůza, pro oblast dopravy a spojů - Ivan Foltýn.

RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU:
Pravděpodobně lze počítat s těmito jmény: František Pelc, Pavel Pešek a Pavel Němec.

5. Jaké jsou, podle názoru vaší strany, priority dopravní politiky ČR? Měl by stát nějakým (a jakým) způsobem podporovat městskou a meziměstskou hromadnou dopravu? Jak by Vaše strana řešila problematiku ztrátovosti osobní přepravy Českých drah?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Nechceme, aby se Česká republika stala křižovatkou kamionové přepravy. Výrazně proto zvýšíme podporu převádění kamionů na železnici. Naši poslanci úspěšně navrhovali příslušné posílení investic již při projednávání letošního státního rozpočtu.
Rozvoj městské a meziměstské hromadné dopravy považujeme za dobrou investici do kvalitních podmínek pro život zejména ve městech. Zvýšíme investice tímto směrem. Budeme omezovat či zakazovat vjezd automobilů do nejzatíženějších center měst (s výjimkou dopravní a technické obsluhy a vozidel postižených spoluobčanů), podporovat budování zpomalovacích prahů na nebezpečných místech, cyklistických stezek a pěších zón, výstavbu "park and ride" systémů, tedy odstavných parkovišť na konečných stanicích městské hromadné dopravy, zvýhodníme jízdné pro uživatele těchto systémů atd.
Nižší cena osobní přepravy je služba občanům, kterou si veřejná správa objednává u Českých drah či autobusových přepravců. Kompenzuje tak nerovnost podmínek soutěže v oblasti dopravy, kterou vyvolává stát výrazně vyššími dotacemi do výstavby a oprav silnic a dálnic, než do dopravy kolejové. Stát by neměl jen hradit léčení osob postižených dopravními nehodami a imisní zátěží z dopravy, ale také aktivně těmto tragickým následkům předcházet.
V případě Českých drah nejde o ztrátu, která by vznikla například v důsledku chybného hospodaření, ale o zaostávání státu v plnění svých smluvních závazků. Své dluhy musí stát nepochybně zaplatit a příště své závazky hradit včas. To ovšem neznamená, že by celkové hospodaření tohoto podniku nemohlo být výrazně efektivnější, právě naopak.

US-DEU na tuto otázku neodpověděla.

6. Počítá vaše strana s nějakou podporou mimoprodukčních funkcí zemědělství (obnova venkova, ochrana krajiny)? Měl by stát podporovat ekologické zemědělce? A jakým způsobem (úlevy na přímých či nepřímých daních, dotace nebo subvence)?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Ano. Jednoznačně počítáme s rozvojem našeho zemědělství směrem k cílům zemědělské reformy EU. Dotační podpora by měla být stále více odvozena z mimoprodukčních funkcí zemědělství, práce v oblasti ochrany přírody a sociálních služeb poskytovaných zemědělci v daném regionu. Stále méně by měla záviset na množství produkce jednotlivých komodit.
Podpora ekologickému zemědělství by rozhodně měla vzrůst. Podpora ekologického zemědělství významně šetří státní prostředky investované do řešení důsledků konvenční zemědělské velkovýroby. Představuje také podporu perspektivním technologiím s ohromnými exportními možnostmi.
V České republice se však dosud nepodařilo zajistit odbyt kvalitnějších a bezpečnějších bio-potravin za zvýšené ceny. Rozvoj ekologického zemědělství tedy závisí na struktuře zemědělských dotací, méně perspektivní konvenční zemědělství má stále podmínky výrazně lepší.
Současnou organizaci systému poskytování podpory ekologickému zemědělství považujeme za vyhovující, množství těchto prostředků ovšem nikoliv. Ty je potřeba výrazně navýšit.

US-DEU na tuto otázku neodpověděla.

7. Podpořila by Vaše strana nějakým způsobem úspory energie a přechod k alternativním zdrojům energie více, než jak je tomu dosud?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Náš ministr v Tošovského vládě prosadil návrh státního programu podpory úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Přestože se k němu Zemanova vláda formálně přihlásila, drastickým seškrtáním finančních prostředků jej téměř zlikvidovala. Každý rok jsme se s kolegou Kořistkou z US marně pokoušeli prosadit navýšení příslušných položek státního rozpočtu.
Na tento program hodláme navázat. Budeme prosazovat také návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie připravený podle německého vzoru. Podle analýzy zkušeností zemí EU připravíme návrh ekologické daňové reformy, která zvýhodní energeticky šetrné technologie.

US-DEU na tuto otázku neodpověděla.

8. Počítá vaše strana s reformou daňového systému za použití ekologických daní či naopak s použitím daňových úlev pro ekologicky přijatelnější výrobky a technologie?

RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL:
Výhody obou systémů je možno kombinovat. První z nich však u nás zatím nefunguje, Zemanově vládě se jej nepodařilo připravit. Ekologická daňová reforma je přitom nástroj perspektivnější, který by výhledově měl umožnit určité omezení ostatních, méně systémových, forem podpory ekologických výrobků.
Ekologická daňová reforma, tak jak ji připravuje KDU-ČSL, výrazně sníží zdanění lidské práce a mírně zvýší nepřímé daně z energie či těžby surovin. Na rozdíl od některých jiných zemí však nebude výsledek rozpočtově neutrální. Koalice (jíž je KDU-ČSL součástí) totiž hodlá prosadit celkové snížení daňového zatížení. Při stejném ekologickém efektu by tak naše daňová reforma měla přinést méně daní a vyšší konkurenceschopnost.

US-DEU na tuto otázku neodpověděla.