Právo: Na výsypkách se vyžívají vědci
11.3.2005 | SEVERNÍ ČECHY | Právo
Dlouholetá spolupráce Severočeských dolů, a. s., Chomutov (SD) s Českou zemědělskou univerzitou Praha (ČZU) přináší zajímavé výsledky.
Předmětem zájmu je získávání poznatků z předpolí uhelných lomů, konkrétně z Dolů Nástup Tušimice a Dolů Bílina. Ty vědecky získávají, zpracovávají a vyhodnocují odborní pracovníci ČZU.
Odborníci objevili na rekultivovaných výsypkách mnohé vzácné rostliny a měli a mají možnost zkoumat, jak se tyto plochy postupně stávají domovem pro mnohé živočichy.
„S výsledky své práce každoročně v této době na odborném semináři seznamují zástupce dolů, starosty měst a obcí dotčených těžbou skrývky a uhlí a další zainteresované činitele. Na zámku v Duchcově odborníci z ČZU velice podrobně informovali například o pedologickém průzkumu určitých lokalit, výskytu rostlin, živočichů, hodnotili průběh rekultivací výsypek,“ informoval Právo tiskový pracovník SD Antonín Dohnal s tím, že se hovořilo i o rekultivaci zbytkové jámy Dolů Bílina.
Asi tak za padesát let by tu mělo místo dnešního uhelného lomu vzniknout velké jezero Maxim. Jeho rozloha by byla kolem tisíce hektarů, největší hloubka 150 metrů, průměrná hlouba asi 50 metrů. Obvod této vodní plochy by činil 16 kilometrů. Jezero by bylo průtočné, voda by odtékala do řeky Bíliny. Jezerní plocha má sloužit rekreaci a stát se významným krajinotvorným prvkem.
„Dokonce se uvažuje o tom, že by jezero mohlo být propojeno plavebním kanálem s dalšími jezery na Mostecku. Ta by měla vzniknout v lokalitách vyuhlených lomů Ležáky a Dolu Čs. armády. Hovořilo se i o Radovesické výsypce, kde zcela ustala důlní činnost a celé území se postupně rekultivuje,“ uvedl Dohnal.
reklama
Odborníci objevili na rekultivovaných výsypkách mnohé vzácné rostliny a měli a mají možnost zkoumat, jak se tyto plochy postupně stávají domovem pro mnohé živočichy.
„S výsledky své práce každoročně v této době na odborném semináři seznamují zástupce dolů, starosty měst a obcí dotčených těžbou skrývky a uhlí a další zainteresované činitele. Na zámku v Duchcově odborníci z ČZU velice podrobně informovali například o pedologickém průzkumu určitých lokalit, výskytu rostlin, živočichů, hodnotili průběh rekultivací výsypek,“ informoval Právo tiskový pracovník SD Antonín Dohnal s tím, že se hovořilo i o rekultivaci zbytkové jámy Dolů Bílina.
Asi tak za padesát let by tu mělo místo dnešního uhelného lomu vzniknout velké jezero Maxim. Jeho rozloha by byla kolem tisíce hektarů, největší hloubka 150 metrů, průměrná hlouba asi 50 metrů. Obvod této vodní plochy by činil 16 kilometrů. Jezero by bylo průtočné, voda by odtékala do řeky Bíliny. Jezerní plocha má sloužit rekreaci a stát se významným krajinotvorným prvkem.
„Dokonce se uvažuje o tom, že by jezero mohlo být propojeno plavebním kanálem s dalšími jezery na Mostecku. Ta by měla vzniknout v lokalitách vyuhlených lomů Ležáky a Dolu Čs. armády. Hovořilo se i o Radovesické výsypce, kde zcela ustala důlní činnost a celé území se postupně rekultivuje,“ uvedl Dohnal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
