Martin Hrubeš: Šumavský národní park 2010 - velká sklizeň

Jsou slova, která působí jako zaklínadlo. Při jejich vyslovení rozumné argumenty blednou - např. Evropská unie, finanční krize, jde o peníze. K mocným zaklínadlům patří také slovo kůrovec. Když jsem si letos v létě na Šumavě postěžoval známým, kteří tam žijí, na rozsáhlé kácení lesů, jen rezignovaně vzdychli: Máme tu kůrovce. Vypadá to tak, že stačí říct kůrovec a brány národního parku se samy otvírají armádě mužů s motorovými pilami. Začátkem srpna jsme v Prášilech narazili na tabuli, která oznamovala, že je uzavřeno asi 20 km turistických cest. Veřejnosti nepřístupná zóna tak má rozlohu přibližně 100 km2. Na tabuli nebylo žádné datum, žádný podpis někoho, kdo o uzavření cest rozhodl, nebylo tam od kdy do kdy zákaz platí, žádný důvod. Teprve na informačním středisku jsme se dověděli, že cesty jsou uzavřeny z "technických důvodů" od druhé poloviny července do poloviny září. Technickými důvody se rozumí kácení lesů a svoz dřeva. Ale ani slečna na informacích nevěděla přesně, jaké cesty zůstaly pro turisty na celý zbytek letní sezóny nepřístupné. Při hledání novinek na webových stránkách pro sebe udiveně utrousila: To museli ještě rozšířit.

Informace - cesta uzavřena Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Pozor! Odvoz dřeva Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Kromě několika cest, na které turisté letos v létě vůbec nesmí, je mnoho dalších, opatřených tabulkami s varovnými nápisy a "vstupem na vlastní nebezpečí". Pro jistotu se nesděluje, že strom, který může pádem ohrozit člověka, jiný člověk podřezává.

Místy narazíte bez předchozího upozornění dokonce na "Zákaz vstupu". Kdybyste jej měli respektovat, museli byste se vrátit třeba i několik km po vlastní stopě! Je tam však rušno - potkáte osobní auta, náklaďáky naložené dřevem, traktory. Místo toho, abyste si užívali klid a krásu přírody, brodíte se na rozjezděné cestě bahnem (pokud není asfalt), neustále z blízka i dáli zní táhlé vytí motorových pil a celkově si připadáte spíš jako ve fabrice než v národním parku.

V hlavě se mi rojí jedna otázka za druhou, třeba: S jakou autoritou může strážce parku vymáhat od neukázněných pěších turistů pokutu, když se v 1. zóně uchýlí ze značené cesty? Stejný turista totiž na vlastní oči vidí, jak se po lesích bez ohledu na zóny pohybují Harvestoři, zanechávají za sebou vyvrácené pařezy, hromady klád a hluboké brázdy ve vlhké půdě. Mají na to povolení. Kdo z nich páchá v přírodě národního parku větší škodu?

Vzhůru do lesů! (údolí Prášilského potoka) Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Co si může návštěvník parku myslet o příležitostně vyhlašovaném zákazu trhání borůvek, když vidí cáry borůvčí rozervané obrovskými koly lesních strojů?

A co asi běží hlavou člověku, který si nedaleko rozhledny na Poledníku přečte tabulku, že cesta je od listopadu do 15. 7. nepřístupná, aby tam měli klid tetřevi, ale krátce poté, co tento přísný klid od pěších turistů pomine, se tentýž kus lesa rozeřve motorovými pilami a obřími traktory? Táž cesta je daleko od rozcestí opatřena novým zákazem vstupu - tentokrát z důvodů bezpečnosti kvůli svážení dřeva!

Hlavně klid pro tetřeva Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Les mezi Frantovým mostem a Poledníkem. 3.8. - práce tu musely začít ihned po skončení doby klidu Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Vysloveně ironicky pak vyznívají osvětově vzdělávací tabule o vývoji šumavské krajiny a přirozené obměně lesa.

Přirozená obnova lesa v teorii ... Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

... a v praxi Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Absurdně působí také nový kabát parkových cyklobusů. Z boku je zdobí veliký obraz šumavské idyly s nápisem "Šumava divoce krásná". Poster ve vstupní hale Ministerstva životního prostředí s krásnými fotografiemi přírody ve svém názvu užívá stejné slovo: Šumava, divoké srdce Evropy. Pokud ve vás slovo divoké vyvolá asociaci se zákony džungle, pak budete blízko skutečnosti. Šumava se letos proměnila v dřevařský Klondike.

Alespoň na jednu otázku už odpověď znám: Konečně jsem po létech pochopil, kdo v šumavském národním parku rozhoduje, kdo tu vládne. Přece ten, kdo jako zbraně užívá kouzelného slova kůrovec - rytíř sedící ve výšce dvou metrů nad zemí na podivném oři jménem Harvestor. Rytíř má v erbu malého tupého brouka, kterého si cení ze všeho nejvíc, protože díky němu bohatne. Na divokých jízdách šumavskými hvozdy rytíře nic nezadrží. Ani malá tabulka se státním znakem. Sem totiž státní moc nesahá, tady je "Harvestorovo".

Současný král Šumavy Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Tahle cesta je jenom moje! Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Hrubeš

Teď vážně: Nebývale rozsáhlou sklizeň dřeva povoluje Správa národního parku. Některé zákazové a varovné tabule de facto legalizující kácení jsou sice anonymní, ale jiné jsou označeny logem národního parku. Nebere na sebe národní park úlohu „bílého koně“ plnícího vůli loupeživých rytířů na temných Harvestorech?

Měli bychom si nalít čistého vína a říct: Nakládání s lesy na území Šumavy neodpovídá způsobu obvyklému v národních parcích. Proto buď zrušme národní park Šumava, nebo rázně zjednejme nápravu. Současný schizofrenní, či přesněji řečeno pokrytecký stav jen podporuje nevraživost mezi různými skupinami lidí, kteří by rádi ze Šumavy něco měli - od zážitku z krásné přírody až po peníze za prodané dřevo.

Symbolická příhoda na konec

Den před odjezdem nás potkala nepříjemnost: Značená turistická cesta, kterou jsme chodili do lesa, byla kompletně přehrazena čerstvě navršeným valem klád. Dřevaři nemohli svůj vztah k návštěvníkům národního parku vyjádřit zřetelněji. Patrně se blíží doba, kdy volný vstup do parku budou mít jen lidé vybavení pilami a sekerami. Ostatní se budou muset podřídit přísným restriktivním opatřením.

P.S. Vše lze hladce sladit s literou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody.

Například - § 15: Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.

- O zlepšení přírodních poměrů velkoplošnou těžbou dřeva a o souladu pohybu těžkých mechanismů na lesních půdách s vědeckými cíli spatra přesvědčivě pohovoří každý lesník, natož pak ředitel NP.

---

reklama

---