https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/sysel-drive-nepritel-dnes-vzacnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MF Dnes: Sysel: dříve nepřítel, dnes vzácnost

16.4.2007 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes
Sysla obecného v minulosti lidé vybíjeli, protože jej měli za škůdce. Nyní jich v celé republice žije kolem 2500, z toho na severu Čech zhruba 330 -800. Oblíbil si místa v okolí člověka. Například letiště v Roudnici u dálnice D8.
 
Vzácná příroda na severu Kdo zabije sysla obecného a přinese jeho ocásek na radnici, dostane odměnu. I tímto způsobem se v polovině minulého století snažili někteří starostové zbavit dnes kriticky ohroženého sysla obecného. Jen v šesti obcích Českého středohoří tak podle odborné literatury lidé během sedmi let zabili 5083 syslů. Důvod: byl považován za škůdce. Dnes jich v celé republice žije jen o něco málo více než 2500. „Jeho škodlivost nebyla taková, jak se mu přikládalo. V té době si lidé mysleli, že si dělá zásoby jako křeček, a tím i velké škody na polích. To je přitom nesmysl. Stejně tak se půda, kde žije, nepropadá, protože nemá komory pro zásoby. Jeho nora má v průměru jen 5 centimetrů,“ vysvětluje zoolog CHKO České středohoří Borek Franěk. Přesto jej lidé lovili do ok, do jeho nor pouštěli jedovatý plyn nebo také toto zvíře infikovali smrtícím virem tyfu. „Ani to ale nemohlo zahubit tak velkou populaci, jaká u nás v té době žila. Mnohem větší škody nadělalo scelování pozemků, ničení mezí, které oddělovaly pole, a také skutečnost, že lidé přestali chovat dobytek. V polovině minulého století byla průměrná velikost pole čtvrt hektaru, dnes je to několik desítek. Malá políčka pak oddělovala meze, na než lidé chodili pro píci pro domácí zvířata. Zkrátka to tam vypadalo jako na golfovém hřišti a právě tam sysel žil. Dnes nic takového neexistuje a tito hlodavci proto žijí na těch skutečných golfových hřištích či letištích,“ říká Jan Matějů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V kraji se toto zvíře vyskytuje jen na dvou místech. Na roudnickém letišti v blízkosti dálnice D8 a pod vrchem Raná, kde létají paraglidisté. Z celkového počtu 2500 jich na severu Čech žije 330 - 800. Odhady se různí, protože spočítat je prakticky nelze. A důvod, proč jej zoologové sledují a odhadují četnost populace, je prostý: téměř vymizel a stal se chráněným živočichem. Vyhláška ministerstva životního prostředí jej dokonce řadí mezi zvířata nejpřísněji chráněná, tedy mezi „kriticky ohrožené“ druhy. To zjednodušeně znamená, že pokud najdete kolonii sysla na své zahradě, nejen že jej nesmíte zabít, ale máte také povinnost se o něj postarat. Pravidelně sekat trávu, neorat a také na své zahradě nic nestavět. „Populace, která žije na severu Čech, je významná hlavně proto, že má dobrý růstový trend. Hlavně vrch Raná má dobrý potenciál, protože se tam paraglidisté o prostředí starají. Udržují krátkou trávu, což sysel potřebuje pro svůj výhled. Jinak by tam nežil,“ dodává Matějů. Na údržbu jim přispívá Chráněná krajinná oblast České středohoří. Vedle klasického sečení zde „pomáhají“ zkracovat trávu i ovce a kozy. Mnohem problematičtější lokalitou je roudnické letiště. Jeho majitelé by totiž na části svých pozemků chtěli zpevnit přistávací dráhu asfaltem, což se nelíbí ochráncům přírody. „My se syslovi staráme o management, sekáme plochy a udržujeme je tak, aby oni měli přirozené prostředí pro život. Myslím, že se dá žít pospolu, ve vzájemné symbióze. On žije na deseti procentech letiště, nevidím proto důvod, proč bychom na jiné jeho části nemohli zřídit zpevněnou přistávací plochu,“ říká jednatel letiště Vlastimil Dvořák. Na blízkost sysla si prý nemůže stěžovat. „On sám velké nory nedělá, takže se nestává, že by se propadala například přistávací dráha. Mnohem větší problémy nám dělají pejskaři, kteří chodí do areálu venčit svá zvířata. Ti sysla ucítí a snaží se ho vyhrabat. Tak vznikají velké díry,“ říká Dvořák. Ochránci přírody by však raději viděli, kdyby letiště zůstalo tak, jak je, bez asfaltové plochy. „Sysel patří mezi kriticky ohrožené druhy, navíc je chráněn i evropsky v rámci programu Natura 2000. Při takovém stupni ochrany musí jít lidské zájmy stranou. Letiště může vzniknout kdekoliv, ale sysel může žít jen na určitých místech a přesunout se jeho populace nedá,“ říká zoolog CHKO Borek Franěk. Právě nyní mají lidé šanci tohoto živočicha vidět. V zimě totiž spí, ze spánku se probouzí až na jaře. „Sysel má úplný zimní spánek. Podle počasí od září do dubna. V květnu až červnu rodí mláďata, kterých je kolem šesti, někdy ale i jedenácti. Samice však mohou mít mladé jen jednou za rok. Jeho největším nepřítelem je raroh, který však mizel z naší přírody stejně, jako mizela populace sysla,“ popisuje Franěk. V současné době žije sysel většinou jen v blízkosti člověka - na golfových hřištích či letištích. Jen tam totiž nachází podmínky pro život. Je sice plachý, ale není těžké jej spatřit. Na některých místech si z něj lidé udělali i turistickou atrakci. Například na Slovensku na jeho výskyt upozorní každý průvodce po Spišském hradě. Tam žije totiž na nádvoří, kde dřív spávalo tisíc vojáků. *** * SYSEL OBECNÝ (Spermophillus citellus) Sysel je zhruba 20 centimetrů dlouhý hlodavec, který žije v koloniích pod zemí. Celou zimu spí, i v létě je aktivní jen ve dne. Patří mezi kriticky ohrožené druhy, na severu Čech jich žije 330 - 800. Živí se mladými výhonky trav, ale i hmyzem i mláďaty ptáků a drobných savců. Pro život vyhledává jen rovné a pravidelně sečené plochy, což jsou dnes většinou jen letiště a golfová hřiště. Kde v kraji žije: Dvě místa pod vrchem Raná na Lounsku Na letišti u Roudnice nad Labem, nedaleko dálnice D8
reklama

 
Lucie Suchá

| MF Dnes

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist