co je co, kdo je kdo
|
|
Globalizace: co je co, kdo je kdo |
Co je Mezinárodní měnový fond
Které nevládní organizace kritizují MMF a SB
Co vyčítají kritici Světové bance
Co je Výroční zasedání MMF a Světové banky
| Co je Mezinárodní měnový fond |
Kořeny vzniku Mezinárodního měnového fondu a Světové banky sahají až do 30. let 20. století, kdy vyvstala potřeba čelit světovým hospodářským krizím stanovením jasných pravidel v mezinárodních měnových vztazích. Dva návrhy na řešení se objevily na počátku 40. let. Měli je na svědomí Harry Dexter White ze Spojených států a John Maynard Keynes z Velké Británie.
Oba navrhovali, aby byly v pravidelných intervalech pořádány mezinárodní konference a založeny orgány pro mezinárodní spolupráci v této oblasti. Po mnoha jednáních, která proběhla během druhé světové války, bylo konečné schéma obou institucí schváleno na konferenci Spojených národů v červenci 1944 v severoamerické odlehlé vesničce Bretton Woods ve státě New Hampshire. Mezi zakládající členy obou institucí patřilo i tehdejší Československo.
Úkolem Mezinárodního měnového fondu (dále jen MMF) byla realizace dohod uzavřených na brettonwoodské konferenci a zakotvených v tzv. Článcích dohody (IMF Articles of Agreement). Ve své činnosti se proto MMF zaměřil na vytvoření systému vzájemné směnitelnosti měn jednotlivých členských zemí, zachování stability kurzů jednotlivých měn, odstranění nebo alespoň omezení nedovolených praktik v mezinárodním obchodu, poskytování úvěrů ze zdrojů fondu na krytí deficitů platebních bilancí atd. Základním prvkem celého systému se stal americký dolar.
Brettonwoodský měnový systém, soustava pravidel, jimiž se regulovaly mezinárodní měnové vztahy od konce 2.světové války až do pol. 70. let. Systém se opíral o relativně pevné měnové kursy, o odstranění měnových restrikcí, o konvertibilitu měn a rozvoj mnohostranného systému mezinárodních plateb. Pohyby jednotlivých měn se vyjadřovaly současně v amerických dolarech a ve zlatě. Ústřední institucí brettonwoodského měnového systému se stal Mezinárodní měnový fond. Ani přes změny v mechanismu jeho fungování se nepodařilo udržet jeho základní principy a v roce 1976 byl nahrazen kingstonským (jamajským) měnovým systémem.
(Velký slovník naučný, Diderot, Praha 1999)
V současné době deklaruje MMF jako své hlavní cíle zejména:
Obavy z nestability měnového systému a nedostatku mezinárodních měnových rezerv přispěly na počátku sedmdesátých let k vytvoření nadnárodní měnové jednotky tzv. Zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR). V současné době je konstruována jako košová měna složená z amerického dolaru, německé marky, francouzského franku, britské libry a japonského jenu (1 SDR = 1,32 USD = 46,70 Kč).
Z hlediska celkové strategie se MMF zpravidla specializuje na krátkodobou finanční a ekonomickou stabilizaci v jednotlivých zemích. V zásadě požaduje MMF od členských států volnou směnitelnost měn vůči zahraničním a informace o změnách jejich finanční a měnové politiky. Pokud se členská země dostane do potíží v těchto oblastech, může jí fond půjčit peníze, ale není prvořadě určen k tomu, aby poskytoval úvěry. Úkolem poskytovat úvěry je pověřena Světová banka. MMF dohlíží především na měnovou a kurzovou politiku svých členských států. Vychází z předpokladu, že základní podmínkou mezinárodní prosperity je dobře fungující měnový systém, který povzbudí obchod, tvorbu pracovních míst, rozšiřování ekonomické aktivity a zvyšování životní úrovně.
Mezinárodní měnový fond má v současnosti k dispozici více než 215 miliard USD, které pocházejí z placených členských příspěvků. Každá země přispívá rozdílným obnosem podle své ekonomické velikosti a síly. Zatímco si Světová banka vypůjčuje a půjčuje, MMF je spíše úvěrovou unií, jejíž členové mají přístup ke společným penězům v případě nouze. MMF si také půjčuje za vysoce restriktivních okolností od oficiálních institucí, ale nikoliv na trzích soukromého kapitálu. Na finanční pomoc mají nárok bohaté i chudé země, pokud se dostanou do potíží, což se většinou projeví problémem s platební bilancí.
| Co je Světová banka |
V rámci svého růstu si Světová banka vytvořila nové instituce, které se specializují na různé činnosti. Společně se tyto organizace nazývají Skupina Světové banky a patří do ní:
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která poskytuje půjčky středně bohatým zemím
Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která poskytuje bezúročné půjčky nejchudším rozvojovým zemím (IBRD a IDA se označují jako Světová banka)
Mezinárodní finanční korporace (IFC), která poskytuje půjčky a přímo investuje do soukromého sektoru
Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která podporuje zahraniční investice do rozvojových zemí prostřednictvím záruk proti politickým rizikům
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID), které podporuje investice tím, že poskytuje nástroje pro urovnání a arbitráž sporů mezi vládami a zahraničními investory.
Členové Světové banky - je jich 181 - jsou zároveň jejími podílníky. Počet hlasů, jimiž jednotlivé země při rozhodování disponují, se určuje podle velikosti finančního příspěvku: největším podílníkem jsou Spojené státy (asi 15%), pak následuje Japonsko, Německo, Spojené království a Francie. Váha hlasu České republiky činí pouhých 0,38%.
Nejvyšším řídícím orgánem Banky je Rada guvernérů, která se schází jednou ročně na svém podzimním výročním zasedání. Každá členská země je ve Světové bance zastoupena svým vlastním guvernérem, kterým je většinou ministr financí. Rada guvernérů má nejvyšší rozhodovací pravomoci, přijímá nové členy, rozhoduje o klíčových otázkách, schvaluje rozpočet atd. Výkonným orgánem, který se schází většinou dvakrát týdně a rozhoduje o běžných otázkách chodu banky, schvaluje nové půjčky a nové projekty atd., je rada Výkonných ředitelů. Pět největších podílníků má vlastního výkonného ředitele, ostatní země jsou sdružené do 19 tzv. konstituencí zastoupených vždy jedním výkonným ředitelem. Rada Výkonných ředitelů má tak celkem 24 členů. Česká republika je členem belgické konstituence. Radě Výkonných ředitelů předsedá a za celkové vedení banky zodpovídá její prezident, kterým je v současné době James D. Wolfensohn. Banka zaměstnává přes devět tisíc lidí.
Jaké jsou výhody půjček od Světové banky?
Peníze získává Banka tak, že si sama půjčuje to, co pak předá dál. Jak sama uvádí, půjčuje si peníze za velice výhodných podmínek na kapitálových trzích po celém světě. Finanční rezervy Banky pocházejí z několika zdrojů - z příjmů z jejích investic, z příspěvků placených členskými zeměmi, obecně těmi bohatšími, a přímo od zemí, které bance splácejí poskytnuté půjčky.
Jak probíhá typický projekt Světové banky?
Některé z výsledků Světové banky za finanční rok 2000 (dle její vlastní tiskové zprávy)
| Které nevládní organizace kritizují MMF a SB |
Mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network se zaměřuje na monitorování činnosti mezinárodních finančních institucí. Důraz při tom klade na ekologický a sociální aspekt jejich aktivit v regionu střední a východní Evropy, Kavkazu a střední Asie. Na místní, národní i mezinárodní úrovni se snaží posilovat roli veřejnosti v rozhodovacích procesech s těmito institucemi spojených. V souvislosti se zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze se Bankwatch orientuje jak na informační aktivity pro veřejnost, tak na přípravu jednání s představiteli těchto institucí.
Kromě MMF a SSB sleduje Bankwatch i další mezinárodní finanční instituce, zejména Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropskou investiční banku (EIB). Jednou z klíčových aktivit organizace je kampaň proti potenciální půjčce EBRD na dostavbu zbytečných ukrajinských jaderných reaktoru Chmelnicky 2 a Rovno 4. Další z aktivit se týká nedostatku kontroly a neprůhlednosti EIB v oblasti půjček na rozvoj dopravní infrastruktury. Organizace se zabývá také spornými půjčkami na tržbu a přepravu ropy v politicky citlivém regionu Kaspického moře.
V souvislosti se zasedáním Světové banky a MMF v Praze připravuje CEE Bankwatch Network spolu s mezinárodní federací ekologických iniciativ Přátelé Země a kampaní za odpis dluhů třetího světa Jubilee 2000 veřejné diskusní fórum "Jiná zpráva", na němž chce na konkrétních příkladech dokumentovat problematiku aktivit SB a MMF. Připravuje také schůzky aktivistů ze střední a východní Evropy a střední Asie s představiteli banky.
V Bankwatchi působí 16 občanských sdružení z 11ti zemí střední a východní Evropy. V ČR jsou členy Program energetických úspor a Hnutí DUHA.
Fórum "Jiná zpráva" (24.-27.9.) bude obsahovat několik bloků:
Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG)
je "otevřenou platformou všech svobodomyslných jednotlivců a skupin při zachování jejich programové autonomie." Hlavním smyslem činnosti Iniciativy v roce 2000 je u příležitosti 55. zasedání Rad guvernérů MMF a Skupiny Světové banky SB poskytování informací, komunikace a koordinace různorodých nenásilných občanských aktivit během roku, a to zejména v září, proti negativním důsledkům politiky obou uvedených institucí. INPEG je organizátorem třídenního diskusního fóra Kontrasummit, které bude zakončeno barevným pochodem pražskými ulicemi, a Festivalu umění a odporu. Pod hlavičkou INPEGu se uskuteční také školení, kurzy, tréninky, pracovní dílny a workshopy. Na 26. září připravuje INPEG Globální den akcí.
Koalice Milostivé léto 2000 (Jubilee 2000 Coalition) je kampaní za odpuštění dluhů nejchudším a nejzadluženějším zemím. Cílem kampaně je dosáhnout: 1. Odpuštění dluhů chudým zemím světa v roce 2000, 2. Formou mezinárodního insolvenčního práva nově uspořádat mezinárodní finanční vztahy. Tato mezinárodní kampaň byla založena v září 1997. V průběhu jednoho roku se stalo účastníky kampaně více než čtyři sta organizací. Patří k nim velké svépomocné organizace, zemské církve, řády, biskupství, partnerská sdružení, církevní obce a široké spektrum dalších nevládních organizací. Ke dni 16. 6. 1999 se podařilo sebrat pod výzvu 17 099 748 podpisu z celého světa. Tyto podpisy byly symbolicky předány německému kancléři Schröderovi. Dne 19. 6. 1999 se v Kolíně nad Rýnem konala schůzka představitelů států G7. U této příležitosti organizátoři německé kampaně Milostivé léto 2000 zorganizovali lidský řetěz, kterého se zúčastnilo na 50 000 účastníků.
Přátelé Země (Friends of the Earth)
jsou celosvětovou federací autonomních organizací pracujících v oblasti životního prostředí. Svoje členy má v 61 zemích a dále má deset sesterských skupin. Českou republiku zastupuje v této organizaci od roku 1993 Hnutí DUHA. Členské organizace FOE se zabývají vedením kampaní usilujících o prosazení konkrétních změn v oblasti zemědělství, biotechnologií, změn klimatu, dezertifikace, oddlužení, udržitelného rozvoje, energií, přírodních zdrojů, ozónu nebo třeba studií gender.
Kampaň "Stop MMF"
kampaň, kterou proti oběma brettonwoodským institucím vedou společně organizace Budoucnost, Komunistický svaz mládeže a Socialistická organizace pracujících. Kampaň dosud uspořádala několik akcí, v únoru a dubnu to byly konference, na nichž vystoupil mj. místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf či filosof a spisovatel Egon Bondy.
| Co vyčítají kritici Světové bance? |
Světová banka se stala předmětem soustředěného zájmu občanských organizací v první polovině 80. let. Příčinou bylo několik jednotlivých projektů, které měly značně ekologické dopady: přesídlování obyvatel, přehrady, kácení tropických pralesů či budování masivních dolů.
Některé z projektů Světové banky, které sklidily kritiku ekonomů, humanitárních a ekologických organizací:
|
Co na to Světová banka:
Představitelé Světové banky přiznávají, že instituce v minulosti trpěla řadou nedostatků, a tvrdí, že se nyní rapidně mění. Přitom ale kritika jejích projektů jako by snad neměla konce. Vždyť její současné projekty si podle jejích vlastních statistik dohromady vynutí tzv. "nedobrovolné vystěhování" 3,2 milionu lidí.
Jedním z posledních a nejvíce kontroverzních projektů Světové banky je tzv. "Projekt snižování chudoby v západní Číně". Jde o plán na přestěhování 58 000 Číňanů do Tibetu spojený s výstavbou dvou přehrad a potřebné infrastruktury. Úvěr SB, schválený v červnu 1999, činí 160 milionů dolarů. Kritizována je v této souvislosti sama podstata projektu, tedy vládou řízené masové přemísťování obyvatel, notabene jde-li o stěhování etnických Číňanů do Tibetu, jež je de facto poprvé legitimizováno zahraniční podporou.
Studie US AID, americké vládní agentury pro zahraniční pomoc, loni konstatovala, že Světová banka sice nyní patří mezi podobnými institucemi mezi ty s relativně lepšími kritérii pro poskytování úvěrů, zároveň ale nalezla desítky ekologicky potenciálně rizikových připravovaných projektů.
Co vadí kritikům SB na bance jako instituci:
Co chtějí kritici udělat se Světovou bankou
Ve svém přístupu ke Světové bance se kritici rozcházejí: jedni navrhují ji zrušit a popřípadě vybudovat celou znovu, druzí pak reformovat. Podle mnoha kritiků pocházejí mnohé z problémů z velikosti banky. Existuje v podstatě několik obecných principů, na kterých se shoduje většina těch, kteří chtějí Světovou banku reformovat:
| Co je Výroční zasedání MMF a Světové banky |
Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky každý rok na podzim organizují svá výroční zasedání. Účelem těchto zasedání je diskutovat širokou řadu témat, která jsou spojena s mezinárodním rozvojem ekonomiky a světových financí a od nedávna i s bojem proti chudobě. Historicky první zasedání Rad guvernérů MMF a SSB se uskutečnilo dva roky po brettonwoodských jednáních, na podzim roku 1946 ve Washingtonu.
Představitelé 44 zakládajících států, mezi nimiž nechybělo ani tehdejší Československo, zde jednali o dobudování nové poválečné struktury mezinárodního měnového systému. V následujícím roce proběhlo jednání v Londýně, a v roce 1953 bylo rozhodnuto, že výroční zasedání se budou vždy dva roky po sobě konat ve Washingtonu a třetí rok v některé z členských zemí. Zasedání obou institucí se tak konala již v 19 městech, Praha je dvacátým. Rady guvernérů obou institucí se tu schází už na svém 55. výročním zasedání. Dalším hostitelským městem bude v roce 2003 Dubai ve Spojených arabských emirátech.
Výročních zasedání se každoročně účastní asi 15 000 osob, nicméně na jednání mimo Washington jezdí obvykle více hostů. Obecně platí, že počet účastníku neustále stoupá. V Praze je očekáván rekordní počet asi 18 až 20 tisíc účastníků.
