V listopadu se dramaturgové Centra architektury a městského plánování (CAMP) pustili do odvážného projektu. Téměř celý měsíc zasvětili uměleckému dílu Edwarda Burtynského. Tento světově uznávaný umělec přijel do Prahy uvést výstavu velkoplošných panoramatických fotografií, zúčastnil se promítání svého nejnovějšího dokumentu Antropocén a nakonec v devadesátiminutové masterclass vysvětlil kontext a záměr svého uměleckého díla.

Pokud jste při návštěvě centra Prahy unaveni davy turistů, které zde již najdete i mimo sezónu a chtěli byste i v zimním období vidět alespoň trochu z přírody, je dobrý nápad schovat se hned kousek od Můstku v podzemí České spořitelny a zanořit se tu alespoň na chvíli v iluzi přírody.

Kniha Tmavozelený svět známého aktivisty a environmentálního sociologa Arnošta Nováka se zabývá radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu posledních třiceti let. Zvláště se zaměřuje na léta devadesátá a klíčové události a osobnosti, které hnutí nejvýrazněji formovaly, přičemž upozorňuje, že alespoň v počátcích byla zelená barva environmentalistů prakticky neoddělitelná od černé barvy anarchistů.

Kniha Teologie zvířat od Andrewa Linzeye v překladu Jana M. Hellera a Jana Zámečníka na mne zapůsobila pozitivně i negativně. Autor se vztahem křesťanů a stvoření, především zvířat, zabývá dlouhodobě a na toto téma napsal celou řadu textů, ve kterých – jak sám uvádí – postupně myšlenky krystalizují. Teologie zvířat, která byla v originále vydaná v roce 1994, vznikla v návaznosti na jeho předchozí knihu Práva zvířat z roku 1976.

Česká kina se konečně dočkala prvního celovečerního filmu o naší přírodě s poetickým názvem Planeta Česko. Tento zdařilý dokumentární film režiséra Mariána Poláka je právě k vidění po celé zemi. Hlavní dějovou linii tvoří příběhy zvířat, která sice žijí vedle nás, ale často si jich nevšímáme nebo o nich víme pramálo. Film vtáhne v úvodu diváka do děje a nepustí ho do poslední minuty. Člověk tak putuje po krajině jeho oku známé a přece neznámé. Zažívá dobrodružství, směje se nad legračními situacemi ze zvířecí říše a drží přírodě palce, aby si svou krásu a křehkou panenskost zachovala.

Sociologické nakladatelství vydalo knihu Petra Vidomuse „Oteplí se a bude líp“ s podtitulem „Česká klimaskepse v čase globálních rizik“. Kniha se zakládá na kvalitativním sociologickém výzkumu, který autor prováděl v prostředí těch, kdo z různých důvodů odmítají tezi, že lidská společnost způsobuje klimatické změny, které budou mít katastrofální dopady.

Do kin nyní přichází mimořádně zajímavý dokument o průkopnících filmů z divoké přírody, dnes již prakticky zapomenutých amerických filmařích Martinovi a Ose Johnsonových. Jejich filmy, natočené za dobrodružných okolností před první půlkou století (první 1912), stejně jako knihy zobrazující život divokých zvířat i domorodých obyvatel zejména Afriky, byly kdysi nesmírně úspěšné a utvářely povědomí o - pro naprostou většinu tehdejších lidí - nedostupných terénech i scenériích.