V Rakousku jsou z obnovitelných zdrojů čtyři pětiny tamní energie

V roce 2008 se v Rakousku podle rakouského ministerstva hospodářství vyrobilo 29 procent domácí energie z vody a z jiných obnovitelných zdrojů přes 49 procent. Plyn se postaral o téměř 12 procent vyprodukovaného množství a nafta o skoro deset procent. Uhlí se zhruba od roku 2005 k výrobě energie nepoužívá.

"Rakousko disponuje díky své výhodné poloze dvěma zdroji, které se tradičně využívají ve velkém měřítku k získávání energie: vodní silou a biomasou," uvedlo rakouské ministerstvo hospodářství.

Vrcholu produkce dosáhly rakouské vodní elektrárny v roce 2000. V dalších letech byla výroba menší, a to kvůli zimě bez sněhu a suchým létům. I přes slabší vývoj ve vodní energetice obnovitelné zdroje posilují a využívají se stále častěji. Množství energie z pelet, štěpků či bioplynu se od počátku 90. let zvedlo čtyřikrát. Ztrojnásobila se produkce z odpadů, téměř pětinásobná je výroba ze slunečního záření a zemního tepla. Přírůstky jsou i u větrné energie.

Podle plánu EU by v roce 2020 mělo 34 procent energie vyprodukované v sedmadvacítce pocházet z obnovitelných zdrojů - z větru, vody, slunečního záření a biomasy. Podle rakouského ministra hospodářství Reinholda Mitterlehnera se alpská republika díky svým novým výkupním tarifům k tomuto cíli může přiblížit.

V letošním roce se totiž podařilo dohodnout vyšší ceny. Ty se třeba u větrné energie zvedly proti loňsku o 29 procent - ze 7,53 centu za kWh (1,86 Kč) na 9,7 centu (2,39 Kč). Za energii z fotovoltaických článků se nyní platí od 25 do 38 centů za kWh (do 6,17 do 9,39 Kč), a to podle umístění zařízení a podle jeho výkonu. Tarif u biomasy činí deset až 14,98 centu za kWh (2,47 až 3,70 Kč), u bioplynu 13 až 18,5 centu (3,21 až 4,57 Kč). K tomu je možné za splnění určitých podmínek získat dva až tři centy za kWh navíc. Prodloužila se i doba garance ceny. U větrných a slunečních zařízení se zvedla z 11 na 13 let, u biomasy z 10 na 15 let. Na dotace ekologickým elektrárnám stát navíc vyčlenil 21 milionů eur (518,7 milionu Kč).

Podle rakouského ministerstva hospodářství ze všech obnovitelných technologií je nejlepší poměr nákladů a užitkovosti u větru. Na konci roku 2009 fungovalo v zemi 206 větrných elektráren s více než 600 větrných vrtulí a celkovým výkonem 1050 megawattů. Pokryly tak tři procenta rakouské spotřeby.

Podíl Rakouska na celkové výrobě energie v EU obnáší 1,3 procenta. U energie z obnovitelných zdrojů je to ale 5,9 procenta. "Rakousko je tak sedmý největší výrobce energie z obnovitelných zdrojů v sedmadvacítce," uvedlo ministerstvo hospodářství. Pokud se to podle něj přepočítá na rozlohu země, je alpská republika s předstihem na špičce. Ve využití vodní energie je Rakousko v evropském srovnání na třetí příčce - vyprodukuje 11,6 procenta vodní energie EU.

Rakousko si pečlivě buduje pověst země, které záleží na ekologii a udržitelném rozvoji. Snaží se prosazovat využití obnovitelných zdrojů a odmítá jadernou energii. V 70. letech sice vybudovalo atomovou elektrárnu ve Zwentendorfu asi 50 kilometrů severozápadně od Vídně, ale nikdy ji nespustilo. Před rokem areál nefunkční jaderné elektrárny dostal nový kabát - na fasádách i prostranstvích stojí tisícovka solárních panelů.