EU solární energii podporuje, výkupní ceny ale nestanovuje

Boom fotovoltatických elektráren v Evropské unii odstartovalo v roce 2003 vytvoření sítě PV-NET, která sdružuje především výzkumníky a vývojáře, kteří se pohybují na poli solární energie. Evropská komise právě na základě jejich názorů stanovila cíl, že ve srovnání s rokem 2003 má být do roku 2010 využívání solární energie v unii zhruba třicetinásobné. Belgie tak nyní zažívá rozmach solárních elektráren podobný situaci v Česku.

Evropská komise ani další unijní instituce ovšem nestanovují ceny, za něž státy majitele fotovoltatických elektráren dotují a ani jednotlivým zemím nemluví do jednotlivých forem podpor. Unie nicméně rozvoj solární energie podporuje od roku 2002, kdy na něj vynaložila celkem 110 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun), které získalo celkem 30 projektů.

V současnosti je možné rovněž čerpat evropské dotace, ale nikoliv na výstavbu obyčejných fotovoltatických elektráren. Většina peněz směřuje na vývoj v oblasti solární energie. Mezi podobné projekty patří APOLLON, jehož cílem je zlevnit solární energii až k hranici dvou eur za wattpeak (Wp).

Podle dat z roku 2009 je zemí s největším instalovaným výkonem ve fotovoltatických elektrárnách Německo s téměř 10.000 MW. Za ním následují Španělé, Italové a na čtvrtém místě se drží Česko se 466 MW. Jen od roku 2008 do roku 2009 vzrostl instalovaný výkon v Česku více než osmkrát z 55 MW na 466 MW.

Belgie zažívá boom fotovoltatických elektráren podobný tomu českému. Zatímco v roce 2008 činil instalovaný výkon jen 71 MW o rok později to bylo již 363 MW. Belgičanům tak v rámci unie patří páté místo hned za Čechy.

Podpora solární energie se mírně liší ve valonské a vlámské části země. Zatímco Vlámové již podporují výstavbu fotovoltatických elektráren delší dobu, Valoni s tím začali teprve před dvěma lety. V obou částích země mají ovšem investoři nárok na slevu z daní za své investice a úvěry. Její výše se ale liší.

Vlámové a Valoni rovněž získávají takzvané zelené certifikáty, jejichž výše odpovídá objemu vyprodukované elektřiny a objemu CO2, který fotovoltatická elektrárna ušetřila ve srovnání s běžnou elektrárnou. Majitelé elektrárny mohou jeden tento certifikát prodat za cenu minimálně 65 eur (1625 korun), kterou jim stát garantuje. Pokud se producent elektřiny nechce zúčastnit systému zelených certifikátů, může požádat o státní dotaci, která činí 65 eur (1625 korun) za jednu megawatthodinu (MWh). Dotace Vlámsko i Valonsko financují ze speciálního energetického fondu.

Instalovaný výkon fotovoltatických elektráren v roce 2020 by mohl v Belgii do roku 2020 dosáhnout až 2200 MW, což by pokrylo až šest procent celkové spotřeby energie.