Právo: V Dolní Rožínce je méně uranu, než se čekalo
10.9.2009 | DOLNÍ ROŽÍNKA | Právo
Méně uranové rudy proti očekávání je ve dvanáctisetmetrové hloubce v uranovém dole Rožná 1 v Dolní Rožínce. Ukázal to průzkum ložiska pod 24. patrem.
Zda se i přes to bude uran z této hloubky dobývat, rozhodnou úředníci ministerstva průmyslu a obchodu a posléze vláda.
Pod 24. patrem je množství uranové rudy proměnlivé. Další zásoby mohou být ještě níže, ale být tam také nemusí. „Vypracovali jsme zprávu a předali ji k posouzení ministerstvu. Podle vyhodnocených výsledků vláda rozhodne, zda má smysl v průzkumu pokračovat,“ uvedl Břetislav Sedláček, pověřený řízením závodu Geam Dolní Rožínka.
Uranové doly v Dolní Rožínce jsou poslední ve střední Evropě. V dole Rožná 1 se podle vládního rozhodnutí má těžit neomezenou dobu, avšak za předpokladu ekonomických výnosů.
Známé zásoby rudy do 24. patra mají havíři vytěžit během příštích tří let. Nyní se přitom těží mezi 20. a 22. patrem. Je však připravována těžba i na 23. patře, kde jsou ještě prokazatelné a dostačující zásoby uranové rudy. Ceny uranu na světových trzích sice klesly, ale v Dolní Rožínce se těžba stále ještě vyplácí. Těžaři se zatím drží na stanovených nákladech, jenomže podnik vydělává méně než v předchozích letech. Navíc ani uranové doly neunikly propouštění dělníků. Především těch na povrchových pracovištích. Naopak více než dvě desítky havířů na ražbu podnik přijal.
„Konkrétně jedenáct horníků z povolání a deset podobného profesního zaměření na razicí práce. Musíme splnit závazky a s ohledem na nižší obsah uranu ve vytěžené hornině je nutné jí vytěžit více,“ vysvětlil Sedláček.
Místo uranu možná plyn
Ani v případě zahájení útlumu těžby po roce 2012 by se nemuseli bát horníci z Dolní Rožínky o práci. Ve hře je totiž stavba gigantického zásobníku na zemní plyn. A právě v sousedství uranového dolu Rožná 1. Ražba chodeb zásobníku v hloubce jeden kilometr pod povrchem by znamenala práci pro více než pět set horníků.
Nad záměrem zásobníku zemního plynu se už sešli zástupci podniku Geam, kraje Vysočina, ministerstva životního prostředí a dalších institucí včetně starostů okolních obcí.
Zásobník plynu asi za dvanáct miliard korun chce zaplatit a pak jej i provozovat soukromý investor. Skladiště pojme podle projektu až tři sta miliónů krychlových metrů stlačeného zemního plynu. Tím by se stalo největším v České republice. Jestli geologický průzkum potvrdí vhodnost lokality, mohlo by se začít stavět už za dva roky.
reklama
Pod 24. patrem je množství uranové rudy proměnlivé. Další zásoby mohou být ještě níže, ale být tam také nemusí. „Vypracovali jsme zprávu a předali ji k posouzení ministerstvu. Podle vyhodnocených výsledků vláda rozhodne, zda má smysl v průzkumu pokračovat,“ uvedl Břetislav Sedláček, pověřený řízením závodu Geam Dolní Rožínka.
Uranové doly v Dolní Rožínce jsou poslední ve střední Evropě. V dole Rožná 1 se podle vládního rozhodnutí má těžit neomezenou dobu, avšak za předpokladu ekonomických výnosů.
Známé zásoby rudy do 24. patra mají havíři vytěžit během příštích tří let. Nyní se přitom těží mezi 20. a 22. patrem. Je však připravována těžba i na 23. patře, kde jsou ještě prokazatelné a dostačující zásoby uranové rudy. Ceny uranu na světových trzích sice klesly, ale v Dolní Rožínce se těžba stále ještě vyplácí. Těžaři se zatím drží na stanovených nákladech, jenomže podnik vydělává méně než v předchozích letech. Navíc ani uranové doly neunikly propouštění dělníků. Především těch na povrchových pracovištích. Naopak více než dvě desítky havířů na ražbu podnik přijal.
„Konkrétně jedenáct horníků z povolání a deset podobného profesního zaměření na razicí práce. Musíme splnit závazky a s ohledem na nižší obsah uranu ve vytěžené hornině je nutné jí vytěžit více,“ vysvětlil Sedláček.
Místo uranu možná plyn
Ani v případě zahájení útlumu těžby po roce 2012 by se nemuseli bát horníci z Dolní Rožínky o práci. Ve hře je totiž stavba gigantického zásobníku na zemní plyn. A právě v sousedství uranového dolu Rožná 1. Ražba chodeb zásobníku v hloubce jeden kilometr pod povrchem by znamenala práci pro více než pět set horníků.
Nad záměrem zásobníku zemního plynu se už sešli zástupci podniku Geam, kraje Vysočina, ministerstva životního prostředí a dalších institucí včetně starostů okolních obcí.
Zásobník plynu asi za dvanáct miliard korun chce zaplatit a pak jej i provozovat soukromý investor. Skladiště pojme podle projektu až tři sta miliónů krychlových metrů stlačeného zemního plynu. Tím by se stalo největším v České republice. Jestli geologický průzkum potvrdí vhodnost lokality, mohlo by se začít stavět už za dva roky.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
