MF Dnes: Mizí stromy. Končí v kamnech
14.5.2004 | PLZEŇ | MF Dnes
Čím dál více lidí se vydává kácet stromy kvůli levnému otopu. Amatérští dřevorubci ovšem mnohdy netuší, že ve většině případů potřebují povolení. Úřady tak oproti loňskému roku udělují dvojnásobné množství pokut.
Zatímco do hlubokých lesů většinou vyrážejí za vidinou zisku z prodeje dřeva nepoctivci či dokonce specializované firmy, lidé shánějící levné topivo kácí nejčastěji náletové stromy.
"Mnoho lidí kácí v zaniklých obcích nálety. Domnívají se totiž, že k tomu nepotřebují povolení, ale i na nálet ho musí mít," říká vedoucí odboru životního prostředí tachovské radnice Pavel Šrámek. Jeho podřízení udělují týdně tři až čtyři pokuty. Ve většině případů se o nepovoleném kácení dozví na základě udání.
Pokud lidé chtějí kácet mimo svoji parcelu, musí požádat radnici o vykácení jakéhokoliv stromu. "V případě, že strom roste na jejich vlastním pozemku a ve 130 centimetrech výšky má po obvodu více než 80 centimetrů, musí už mít také ke kácení náš souhlas," vysvětluje Šrámek. Za nelegální kácení lidem hrozí až padesátitisícová pokuta. Pokud nejde o nějaký křiklavý případ, uděluje úřad výchovnou pokutu. "Nemá smysl dávat vysoké částky, které nikdo nezaplatí. Obvykle dáme tisíc až dva tisíce korun a uložíme vysadit nové stromy," říká Šrámek. "Topení je stále dražší, proto lidé více chodí kácet na otop stromy," míní Pavel Šrámek. Pozitivní zprávou je, že v poslední době mírně ubývá lidí, kteří nelegálně vykácí třeba několik hektarů lesa a stromy z něj se ziskem prodávají. "Mnohé z těchto případů skončily u soudů, takže lidé se trochu začínají bát. Klesla také cena dřeva a nelegální kácení se přestává tolik vyplácet," vysvětluje pracovník České inspekce životního prostředí v Plzni František Hrůza.
Nejznámějším odhaleným případem muže, který nechal ve Slavkovském lese nelegálně vykácet 25 hektarů lesa, je domažlický podnikatel Zdeněk Hoffmann. Ten už byl za svůj čin podmíněně odsouzen. Soud mu navíc přikázal uhradit škodu a také dal mu dvoumilionovou pokutu.
***
Co hrozí nelegálním dřevorubcům
Za nelegální kácení lidem hrozí až padesátitisícová pokuta. Úředníci však konstatují, že pokud se nejedná o nějaký křiklavý případ, udělují jen výchovnou pokutu. Tvrdí, že nemá smysl dávat vysoké finanční sankce, které nikdo nezaplatí. Obvykle dávají tisíc až dva tisíce korun pokuty a uloží vysadit nové stromy.
reklama
"Mnoho lidí kácí v zaniklých obcích nálety. Domnívají se totiž, že k tomu nepotřebují povolení, ale i na nálet ho musí mít," říká vedoucí odboru životního prostředí tachovské radnice Pavel Šrámek. Jeho podřízení udělují týdně tři až čtyři pokuty. Ve většině případů se o nepovoleném kácení dozví na základě udání.
Pokud lidé chtějí kácet mimo svoji parcelu, musí požádat radnici o vykácení jakéhokoliv stromu. "V případě, že strom roste na jejich vlastním pozemku a ve 130 centimetrech výšky má po obvodu více než 80 centimetrů, musí už mít také ke kácení náš souhlas," vysvětluje Šrámek. Za nelegální kácení lidem hrozí až padesátitisícová pokuta. Pokud nejde o nějaký křiklavý případ, uděluje úřad výchovnou pokutu. "Nemá smysl dávat vysoké částky, které nikdo nezaplatí. Obvykle dáme tisíc až dva tisíce korun a uložíme vysadit nové stromy," říká Šrámek. "Topení je stále dražší, proto lidé více chodí kácet na otop stromy," míní Pavel Šrámek. Pozitivní zprávou je, že v poslední době mírně ubývá lidí, kteří nelegálně vykácí třeba několik hektarů lesa a stromy z něj se ziskem prodávají. "Mnohé z těchto případů skončily u soudů, takže lidé se trochu začínají bát. Klesla také cena dřeva a nelegální kácení se přestává tolik vyplácet," vysvětluje pracovník České inspekce životního prostředí v Plzni František Hrůza.
Nejznámějším odhaleným případem muže, který nechal ve Slavkovském lese nelegálně vykácet 25 hektarů lesa, je domažlický podnikatel Zdeněk Hoffmann. Ten už byl za svůj čin podmíněně odsouzen. Soud mu navíc přikázal uhradit škodu a také dal mu dvoumilionovou pokutu.
***
Co hrozí nelegálním dřevorubcům
Za nelegální kácení lidem hrozí až padesátitisícová pokuta. Úředníci však konstatují, že pokud se nejedná o nějaký křiklavý případ, udělují jen výchovnou pokutu. Tvrdí, že nemá smysl dávat vysoké finanční sankce, které nikdo nezaplatí. Obvykle dávají tisíc až dva tisíce korun pokuty a uloží vysadit nové stromy.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
