Otrokovice na Zlínsku vybudují místa, kam lidé budou moci odložit věci, které již nechtějí, ale které bude možné ještě použít. Jde o takzvané re-use pointy. Město jich do konce roku zřídí osm, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Vaculová.

Eternitové šablony nebo vlnitý eternit byly kdysi velmi oblíbené materiály a je dost možné, že je stále máte na střeše rodinného domu či chalupy. Dokud jsou tam a nezatéká jimi, ničemu nevadí. Dejte ale pozor, jakmile se pustíte do opravy střechy či do výměny krytiny. Eternit totiž obsahuje nebezpečná azbestová vlákna.

Pomalu ale jistě končí v záchranných stanicích rorýsí sezóna. Poskytli jsme pomoc téměř sedmi stovkám mláďat rorýsů (v loni to bylo 436 mláďat). 200 rorýsů nám bohužel uhynulo. Většina ale přežila a už byla vrácena do přírody. Jen asi 50 rorýsů na svůj návrat čeká. Budou vypuštěni v nejbližších dnech, protože je čeká dlouhá cesta do Afriky.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Ročně lidé odhodí nikoliv miliardy, ale biliony cigaretových nedopalků. Ty pak znečišťují půdu a vodu kolem sebe toxickými chemikáliemi. Jenže tabákový průmysl ještě neřekl poslední slovo. Po pro životní prostředí špatných cigaretových nedopalcích jsou tu teď ještě o něco horší zbytky elektronických cigaret.

Třeba takový sýček. V současné době obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice s farmami, stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům. Právě zde jsou sýčci vystaveni řadě nebezpečí v podobě smrtelných pastí, jako jsou různé nádrže na vodu, větrací šachty, svisle stojící roury či fukary na seno, ze kterých se sýčci nedokáží dostat a hynou v nich. V takovýchto pastech uhynula v posledních desetiletích více jak třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti, ale i řada dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno. Zabezpečení takových pastí je přitom často rychlé a jednoduché.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Tento čtvrtek 15. června začíná v pražském Domě ochránců přírody první letošní výstava Raných třešní starých odrůd.

Poznat divoké zvíře, které potřebuje naší pomoc, není vždy tak jednoduché, jak se může zdát. Stále přibývá případů, kdy člověk svým zásahem nevědomky způsobí víc škody než užitku. Nejčastěji se s těmito situacemi setkáváme u mláďat, která mohou vypadat opuštěně, i když jen spokojeně čekají na návrat své matky. Právě teď řeší záchranné stanice stovky takových případů každý den.

Zatímco dosud bylo odevzdávání odpadních pneumatik ve sběrných dvorech hlavního města zpoplatněno, nově je zde občané mohou odevzdávat ke zpětnému odběru zcela zdarma. Nesmějí však být znečištěné a nesmějí pocházet z autoservisů. Informuje o tom Magistrát hl. m. Prahy.